Mezi rapovými fanoušky se pořád častěji diskutuje téma žen v rapu. Těch během posledních dvou let přibývá a s rozšiřujícími hranicemi žánru se jim daří pronikat do značně mužského prostředí, přinášet dlouho opomíjená témata a proměňovat stereotypy rapové scény. Proč tedy stále chybí rapperky v mainstreamu a co jim brání pronikat na první příčky hitparád?

Jeden z největších zpěvaččiných hitů se recykluje už desítky let. Ani v jednom případě však necítíme snahu překonat originál.

Píseň CIAO! CIAO! CIAO! jsou na jednu stranu klasičtí „Mankáči“, na druhou tu dělá kapela výrazný krok jinam s českým textem. A zní to skvěle.

Kapelu předních českých hudebníků, producentů a songwriterů spojila vášeň pro folk a country. Své první album Lufťáci složili a nahráli za jediný den a nyní vydávají první singl Spacák v kanclu, který dokonale reprezentuje ducha jejich tvorby. Těží z nejlepší tradice českého folku a country, přenáší ho ovšem do reality jednadvacátého století.

Světově proslulá hvězda vídeňských valčíků, nizozemský houslista, skladatel, popularizátor a kapelník Johann Strauss Orchestra – král valčíků Andreu Rieu - zavítal opět po roce do Prahy. Na své pravidelné zastávce zaplnil na dva večery O2 arenu, která se rozezněla pod pohádkovými harmoniemi „červené knihovny vážné hudby“.

Australský zpěvák Troye Sivan se poprvé zastavil v Praze. Ukázal, že umí zpívat i tančit, a že má v zásobě písničky, které nejsou prvoplánové. Jenže kvůli nadměrnému množství half‑playbacku působilo vystoupení nakonec jen jako lepší karaoke, rozpačitá hluchá místa mezi jednotlivými skladbami pak škodila kontinuálnosti a dynamice.

Prvním vzpomínkový koncert za zesnulého bubeníka Foo Fighters v Londýně nabídnul nečekaná hudební spojení i silné emotivní momenty. Mezi vystupujícími byl i Hawkinsův syn či dcera Dave Grohla.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v červnu roku 1994?

Zatímco dřív vydával alba pravidelně každý rok, na to aktuální nechal fanoušky čekat šest let. Nebylo to jen covidem. Otis Taylor ve svých 74 letech dokončil střední školu, z níž jej vyhodili v roce 1966.

Letos při udělování Brit Awards získala ocenění „vycházející hvězda“. Na pódiu vždy nosí výraznější make‑up, i s ním však působí velmi jemně. Ale v zákulisí je nenalíčená křehká jako panenka z nejjemnějšího porcelánu. Indiepopová zpěvačka Holly Humberstone má až pohádkový životní příběh o holčičce ze vsi, která se dostala na velká pódia.

Pokud navštěvujete domácí klubové akce, jezdíte na festivaly nebo aktivně sledujete Eurovizi, určitě jste narazili na mladou partu The Valentines. Kapela, která se zhlédla v žánru indie, vydala své první album, jímž naznačuje příklon ke kytarovějšímu soundu. Bude to pro trio, které je ještě stále jednou nohou v undergroundu, zásadní průlom?

Americká rocková parta Bon Jovi po čtyřech letech vydává nové album. Nese název Forever, tedy Navěky.

Kanadská čtveřice se po osmi letech vrátila do Česka. A změnila se k lepšímu, ubylo pozérství a přidalo se na dobré muzice.

Papa Ori. Orion. Miki Rudá Hlava. Vorel. Skutečný nekorunovaný král českého rapu. Ten, který byl první a v roce 1993 přišel zvěstovat evangelium o hiphopové kultuře, se spojil s posledním dobrmanem na Slovensku – Čistychovem. Místo státnické konference však uspořádali hon na Mamuty.

Pražský hudební festival Prague Sounds zahájí 3. listopadu Branford Marsalis Quartet, kapela amerického saxofonisty, jehož slavné sólo zdobí Stingovo skladbu Englishman in New York. Z jazzového světa k nám zavítá také anglická saxofonistka Nubya Garcia a klavírista Tigran Hamasyan propojující jazz s arménskou lidovou hudbou.

Britský hudebník Gordon Sumner, kterého známe pod uměleckým jménem Sting, k nám jezdí poslední dobou poměrně často. Koncert, který se konal 4. června v plzeňském amfiteátru Lochotín, byl u nás čtvrtý během posledních dvou let.

Novou brněnskou skupinu whyohwhy sleduji již od druhého koncertu. Jejich podání kytarové hudby je osobité a hodně mě oslovilo, proto jsem je zařadil mezi 50 nadějí tuzemské hudby pro letošní rok. Na debutovém albu Bruises ještě předčili všechna očekávání. Čas o nich zjistit něco víc.

Britské duo Wargasm hraje jakýsi organizovaný chaos na hraně elektroniky a punk rocku. Mísí všechno, co se snad za posledních třicet let osvědčilo rockovým, punkovým, nu metalovým či elektronickým kapelám. A ono to funguje. Třeba ostrovní média píší o Milkie Way a Samu Matlockovi v superlativech a nemohou se dočkat jejich debutového alba.

Zpěvačka Rae Morris nepatří mezi nejzvučnější jména britské scény, ale už v minulosti nabídla zajímavý pohled na současný pop. Na třetí desce Rachel@Fairyland svůj zvuk opět posouvá, tentokrát k velkým smyčcovým aranžím, které příznačně k názvu alba evokují disneyovky. Místy to ale drhne.

Dnes je jejich pozice na scéně nezpochybnitelná, ale v začátcích jim věřil málokdo. Hledali podporu, kde se dalo… a taky tak trochu sami sebe. 13. července uplyne půl století od vydání debutu britské čtveřice Queen.

Kevin Morby má velkou výhodu. Má talent a umí s ním pracovat. A nejde pouze o schopnosti týkající se samotné tvorby, ale i výběru jednotlivých spolupracovníků. I díky tomu tak lze jeho nejnovější desku This Is a Photograph označit za zatím nejlepší z těch, které vydal.

Rozhovor s mladou dublinskou kapelou Inhaler jsme sice v Headlineru měli nedávno, ale rozhodli jsme se s nimi opět potkat na Colours of Ostrava. A to z několika důvodů: Zaprvé v mezičase vydali první nový singl od debutového alba. Zadruhé za sebou mají své první vystoupení na Glastonbury a také open air v Dublinu, největší koncert své kariéry. A zatřetí 18. srpna budou v Praze předskakovat Arctic Monkeys.

Nejvíc se Karel Janeček, nový většinový vlastník pořádající agentury Českého slavíka, na tiskové konferenci rozzářil vždy, když došlo na vysvětlování hlasovací metody D21. Nově se jejím prostřednictvím hlasuje i v této anketě a podle Janečka, který je jejím autorem, je spravedlivější než předchozí systém.

Nová deska Maggie Rogers je úsporná. Nejenže má příjemných 10 písní, díky čemuž je správně svižná, ale zároveň v ní není absolutně nic navíc. Nežvaní, jde k věci a zároveň dává dostatek prostoru zpěvným a líbivým melodiím. Ze všech tří alb americké hudebnice je to nejnovější i zvukově nejkonzistentnější.

Vystupování na koncertech není pro muzikanty bez nebezpečí, obvykle jim ale hrozí leda tak hozený předmět od nespokojeného posluchače nebo maximálně pád přes okraj při neopatrném pohybu po pódiu. To zpěvačka Taylor Momsen si z předskakování AC/DC odnesla mnohem neobvyklejší zážitek – přistál na ní a kousnul ji netopýr.

Americká čtveřice necelý rok po vydání desky Mercury – Act 1 přichází s navazující nahrávkou. Mercury je tak kompletní, ale jde o dvouhodinový kolos plný otravně opulentního popu. Žádná deska letos asi nenaplní lépe pořekadlo, že méně je někdy více.

Naprosto rozumím, proč si Bensona Boona jako předskokana na svůj londýnský koncert vybrala Taylor Swift. Po pražské zastávce, která se konala 1. června v Lucerna Music Baru, už víme jistě, že si mladý Američan dokáže Swifties omotat kolem prstu.

Ve městě Novi Sad, kulturním srdci Srbska, se koná další ročník multižánorvého EXIT festivalu. Hlavní hvězdou zahajovacího dne, kdy už areál pevnosti praskal ve švech, byli kultovní The Prodigy. Neo‑punkoví Viagra Boys a DJ set Chase & Status však pulzovali mnohem víc.

Název sólového projektu a debutu amerického písničkáře Briana Fennella znamená ve velštině jednoduchý. Odkazuje tím na své kořeny, až v osmnácti se totiž coby adoptovaný dozvěděl o svém původu. SYML u nás poprvé vystoupí 10. července v pražském Lucerna Music Baru.

Zpěvačka opět vsadila na Pokáče, který se v poslední době pomalu stává jejím dvorním textařem. Spolupráce se oběma stále vyplácí. Přestože se nejedná o žádné převratné dílo, je Děkuju Ti příjemná skladba, jakých neskáče do éteru mnoho.