Akce v průběhu listopadu nabídne celkem deset koncertů různých žánrů. Dojde i na dva jedinečné české projekty. Kromě pocty Karlu Krylovi, které se ujmou David Koller a Richard Müller a bude se konat 12. listopadu v Rudolfinu, bude mít o den později v La Fabrice premiéru kurátorovaný večer českých talentů. Katarzia na něj vybrala slovenské Lash & Grey a české písničkářky Niku a Johanelu.
Loni festival zahajoval Benjamin Clementine v Rudolfinu, tentokrát čestná pozice připadne již zmíňovanému Branfordu Marsalisovi, držiteli tří Grammy. Vystoupí ve Velkém sálu Lucerny a doprovodí ho pianista Joey Calderazzo, kontrabasista Eric Revis a bubeník Justin Faulkner. „Ač je jeho doménou jazz, výraznou stopu zanechal v mnoha dalších žánrech od popu a rocku přes funk a hip hop až po klasickou hudbu,” říká o třiašedesátiletém Marsalisovi, jenž je známý spoluprací se Stingem, s nímž spolupracoval od jeho prvního sólového projektu, či kapelou Grateful Dead, ředitel festivalu Marek Vrabec.
Skladba Cianna vyšla na albu The Secret Between the Shadow and the Soul z roku 2019
„Se silným vnitřním přesvědčením zaměřuje své texty na rasové nepokoje, domácí násilí, otroctví i mýtus tzv. postrasové Ameriky,” říká dramaturg akce Guy Borg o zpěvačce, básnířce a aktivistce Moor Mother, která na Prague Sounds zahraje 4 listopadu. V La Fabrice tato „básnířka apokalypsy“ představí aktuální album The Great Bailout, které je podle Pitchforku koláží traumatického dědictví kolonialismu. Po ní vystoupí billy woods: „Mistrovské texty a rapování se u něj prolíná s výraznými bicími i ozvěnami jazzu a blues - saxofonovými linkami, probleskujícími zvuky klavíru i kytarovými a flétnovými samply,” popisuje Borg produkci umělce, jenž tají svou identitu.
Jihoafrický violoncellista Abel Selaocoe a orchestr Manchester Collective, jenž se zaměřuje na soudobou hudbu, uvedou 5. listopadu ve velkém sále Lucerny českou premiéru svého projektu Sirocco. „Sirocco zahrnuje společné improvizace, úpravy lidových písní z Evropy a Afriky, ale i interpretaci Haydnových a Stravinského skladeb. Jde o extrémně rytmický hudební zážitek postavený na afrických základech i s hrdelním zpěvem. Výsledkem je hudební smršť, která oslavuje vřelost a rozmanitost kulturních tradic z celého světa,“ popisuje projekt hudebníka, který přístupem k hudbě připomíná Bobbyho McFerrina, Marek Vrabec.
Hlouběji do elektroniky se festival ponoří s Danielem Lopatinem, který vystupuje jako Oneohtrix Point Never. Hudebník, jenž produkoval hudbu Davidu Byrnemu a psal pro FKA Twigs nebo Anohni, svou audiovizuální show předvede 7. listopadu v prostoru Archa+. „Co ho ale odlišuje, je jeho sólová tvorba. Hudba, která vstřebává neuvěřitelnou šíři vlivů – od minimalismu přes noise až po koláže. Spojuje staré a nové – samply, syntetizátory i akustické nástroje, útržky archivních televizních dialogů či devadesátkových reklam, občas si udělá výlet do popu, altrocku, minimalismu nebo noiseové hudby,” představuje Borg hudebníka, který loni vydal album Again.
Průlet městem doprovázející skladbu On an Axis dramatizují psychedelické výlety nitrem donutu
Podobně jako Moor Mother a billy woods pozve do světa alternativního rapu publikum i Američan McKinley Dixon, o němž Guy Borg říká: „Dixon kombinuje výrazné texty – osobní i literární - a nakažlivé beaty s příměsí jazzu a funku.” Své nedávné album Beloved! Paradise? Jazz! Dixon pojmenoval po třech nejslavnějších dílech americké spisovatelky Toni Morrisonové. Ta je podle něj největší rapperkou všech dob. Koncert je naplánován na 8. listopadu, nejspíš ale kvůli neplánovanému přerušení provozu Kasáren Karlín bude nucen hledat nové místo.
„Hlas toho dokáže mnohem mnohem více,” říká Brad Wells, umělecký ředitel souboru současné vokální hudby Roomful of Teeth, průkopnického amerického souboru současné vokální hudby. Vítězové Grammy pro svou českou premiéru zvolili mimo jiné kompozici skladatelky Caroline Shaw, držitelky Pulitzerovy ceny. „Od svého vzniku v roce 2009 Roomful of Teeth mění vnímání toho, co vůbec může být považováno za vokální hudbu. Jejich živá vystoupení si získala pověst výjimečných zážitků, využívají tradičním i zcela novým způsobem nejrůznější hlasové techniky – od hrdelního zpěvu až po jódlování,” prozrazuje Guy Borg a dporučuje koncert, který se koná 15. listopadu v Divadle X10.
I finále Prague Sounds bude letos patřit jazzu. Nejprve 16. listopadu v Lucerna Music Baru rozvíří atmosféru londýnská saxofonistka Nubya Garcia, která říká: „Jazz je původně taneční hudba a já se vlastně vracím k jeho kořenům.“ Marek Vrabec o ní tvrdí, že dbá na to, aby posluchače její hudba neudržela v klidu: „Jako svoje hlavní vzory sice uctívá velké saxofonisty Sonnyho Rollinse nebo Johna Coltranea, ale zároveň pracuje s nejrůznějšími podněty z černé či latinské hudby – dubstep, reggae, cumbia, calypso, hip hop a soul.“
O samotný závěr se postará původem arménský klavírista Tigran Hamasyan se svým sólovým klavírním recitálem v Rudolfinu. „Již od mládí motivy z lidové hudby svého národa začal zapojovat jak do svých improvizací, tak kompozic. Což mu vydrželo i po přestěhování do Spojených států, kde pokračoval v hudebním vzdělávání i praxi,” láká na závěrečný koncert festivalu, který se uskuteční 20. listopadu, pořadatel Marek Vrabec. Klavírní virtuóz narozený v roce 1987 v Arménii proslul fúzí jazzu, progresivního rocku i arménského folklóru. Hudebník, kterého ocenili i jeho kolegové Herbie Hancock, Brad Mehldau či Chick Corea, má na svém kontě deset studiových alb, v srpnu k nim přibyde dvojalbum The Bird of a Thousand Voices.