Vzpomínkový večer nazvaný Od začátku do konce - pocta Michalovi, byl rozdělený do dvou bloků. V prvním se za mikrofonem střídala řada hudebních hostů, kteří se s Ambrožem hudebně i lidsky potkali. V tom druhém řádila Jasná páka.
Na pódiu proto nemohly chybět zpěvačky Veronika Vítová a Tereza Kopáčková, které se staraly o pro Hudbu Praha charakteristické doprovodné vokály i pódiový šrumec.
Ambrožovy party na sebe v prvním bloku vzal nejprve kapelník a zpěvák Echtu Karel Malík. Celý koncert odpálil skladbou Časy zlý."Tak zase jeden propůjčenej den. A nikdo ani trochu neuhnem. Kam zmizel ten náš zatracenej vkus. Je dávno ten tam, zbyl už jenom hnus," znělo Lucernou na úvod vzpomínkového večera.
Ambrožovu tvorbu s kapelou Divoký srdce za mikrofonem připomenul kytarista Michal Pelant, který odzpíval reggae šmrncnutou, huličskou píseň Kajuvej.
Na pódiu nechyběl ani Márdi z Vypsané fixy. Odzpíval starší skladbu Hudby Praha Vlaky a také jednu z nejnovějších Uprchlík, která vyšla na eponymním album v roce 2019.
Emotivním momentem večera bylo šansonovou atmosférou šmrncnuté vystoupení Markéty Foukalové, která s Hudbou Praha v minulosti zpívala i nahrávala. Se spoluhráči ze své kapely Lanugo zazpívala skladbu Bouře z repertoáru Divokýho srdce. "Pryč se vším, co nás teď souží, všechno, ať vlny odnesou..."
Nejdojemnějším okamžik přišel, když se z playbacku ozval hlas samotného Michala Ambrože: "Já měl jeden sen, že bych lítat chtěl. A na něco jsem přitom zapomněl. Nepožádal jsem o povolení. Takže tu není takže tu není..." neslo se sálem.
Mezi těmi, kdo přišli zavzpomínat na Michala Ambrože a jeho odkaz nechyběli ani Michal Prokopo a jeho bratr, fotograf Ivan Prokop.
Druhá polovina večera už patřila koncertu Jasné páky, jejíž frontmanství zůstalo zejména na Petrovi Vášovi.
"Naposledy jsme s Michalem hráli 21. srpna 2022 na akci Never more 68 na pražském Výstavišti,“ vzpomínal před koncertem v tiskové zprávě kapelník Hudby Praha a kytarista Jasné Páky Radovan Jelínek.
Další naplánovaný koncert, který měl být v Ledárnách Braník, už Jasná páka neodehrála. "Pak už byl Michal v nemocnici, ze které nám volal, abychom v Ledárnách určitě hráli a poslali Putina a covid do prdele. Kvůli onemocnění Davida Kollera se však koncert nakonec přesouval. Nejprve do Lucerna Music Baru a po Michalově úmrtí jsme se rozhodli pro velkou Lucernu.“
Poslední společné EP Jasné páky vyšlo loni na jaře pod názvem Starej bejt každej neumí. Nahrávku, kterou uvedla singlem Mladej umí bejt každej, stihla Jasná páka loni pokřtít v pražské Arše.
„Nám nešlo o politiku. Začátek Jasný páky byl čistej. Budeme si hrát, co chceme. A kašleme na bolševika, budeme se bavit!“ vzpomínal Michal Ambrož na začátky Jasné páky, ze které represe komunistického režimu udělaly zakázanou kapelu. Plná Lucerna si v písních jako Špinavý záda nebo Paralet připomínala, jak důležitá je v hudbě i životě svoboda.
Chybět nemohla ani legendární hit Majolenka, který zpoza bicích odzpíval Ambrožův dlouholetý kamarád a spoluhráč David Koller.
Finále koncertu před přídavky ale nemohlo patřit žádné jiné skladbě, než protibolševické hymně "Pal vocuď, hajzle". Tou Jasná páka ve svých začátcích reagovala na televizní kampaň: „Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás“.
