Obrázek k článku NEKROLOG: Uhrančivá Marianne Faithfull byla múzou Micka Jaggera i bezdomovkyní
| boi | Foto: Maria Mochnacz

NEKROLOG: Uhrančivá Marianne Faithfull byla múzou Micka Jaggera i bezdomovkyní

Byla ikonou šedesátých let, múzou Rolling Stones a hlavně zpěvačkou s hlasem zraněné bohyně i bojovnice, která čelila mnoha démonům. Marianne Faithfull zemřela ve věku 78 let. Po těžkém covidu se učila znovu zpívat.

Její životní dráha nebyla snadná ani běžná. Oscilovala mezi velkou slávou a hlubokými životními propady. Vždy se přitom dokázala vrátit na scénu. Zprávu o jejím úmrtí vydal její mluvčí 30. ledna 2025. „S hlubokým zármutkem oznamujeme úmrtí zpěvačky, skladatelky a herečky Marianne Faithfull. Marianne dnes v Londýně pokojně zesnula v kruhu své milující rodiny. Bude nám všem nesmírně chybět,“ sdělil fanouškům.

"Jsem hluboce zarmoucen zprávou o úmrtí Marianne Faithfull. Byla součástí mého života po velmi dlouhou dobu. Byla úžasnou přítelkyní, nádhernou zpěvačkou a skvělou herečkou. Vždy na ni budu vzpomínat," napsal její bývalý partner i spolupracovník Mick Jagger. 

Faithfull se narodila v roce 1946 v Londýně a vyrůstala v Readingu, než se jako teenager vrátila do britské metropole. Její osud se změnil v roce 1964, kdy ji objevil manažer Rolling Stones Andrew Loog Oldham a přivedl ji do studia. Její debutový singl As Tears Go By, který napsali Mick Jagger a Keith Richards, ji katapultoval mezi hvězdy britské hudební scény. V pouhých 17 letech se dostala do britské Top Ten a stala se jednou z nejvýraznějších postav období, pro které se vžil název swingující Londýn.

Vzestup její kariéry pokračoval. Faithfull se stala ústřední postavou britské invaze do Ameriky a během následujícího roku vydala další hity jako Come And Stay With Me, This Little Bird a Summer Nights. Paralelně s hudbou se věnovala i herectví – v šedesátých letech účinkovala na West Endu, kde hrála v Čechovových Třech sestrách či Shakespearově Hamletovi po boku Anjelicy Huston. Objevila se také ve filmech s Orsonem Wellesem, Oliverem Reedem či Alainem Delonem.

Její vztah s Mickem Jaggerem, který trval od roku 1966 do 1970, ji přivedl do středu mediální pozornosti. Faithfull byla často označována za „múzu“ Rolling Stones – inspirovala skladby jako You Can’t Always Get What You Want a Wild Horses. Na Sister Morphine se podílela jako autorka, ale musela později vybojovat soudní bitvu, aby získala odpovídající uznání a kredit.

Kariéru jí ovšem narušila drogová závislost, v sedmdesátých letech ji přivedla až na londýnské ulice, kde žila jako bezdomovkyně. Její hlas, kdysi jasný a dívčí, se tehdy vlivem životních zkušeností i prodělané laryngitidy proměnil v hluboký chraplák. Když v roce 1979 vydala album Broken English, byl to triumfální návrat. Hudebně se zdála být silnější než kdy dřív. Na tom albu se mísil punk, new wave a hlavně hořké osobní zkušenosti. Bylo nominováno na cenu Grammy a zásadně ovlivnilo její další kariéru. Píseň The Ballad of Lucy Jordan, která vypráví o nenaplněných snech stárnoucí ženy, platila za její osobní hymnu.

V následujících dekádách spolupracovala s umělci jako Nick Cave, PJ Harvey a Warren Ellis. V roce 2018 vydala album Negative Capability a v roce 2021 se po překonání těžkého průběhu covidu-19, kdy se musela znovu učit zpívat, pustila do nahrávky She Walks in Beauty, na níž recitovala poezii lorda Byrona, Percyho Shelleyho a Alfreda Tennysona.

Faithfull v roce 2020 prodělala těžký covid, kvůli němuž byla hospitalizována 22 dní a musela se znovu učit zpívat. V roce 2021 přiznala: „Poškození bylo vážné – odnesly to mé plíce, paměť a trpěla jsem únavou. Nevím, zda budu ještě někdy schopna zpívat,“  říkala tehdy. Přesto se snažila pokračovat v tvorbě.

Odchod Marianne Faithfull vyvolal silné reakce z hudební branže. „Byla diamant,“ napsal stručně a výstižně na svůj Facebook Iggy Pop.