Před týdnem ve stejné hale Kendrick Lamar ukazoval své umělecké vize a současné, artistní pojetí rapové disciplíny s leckdy těžkým, sebezpytujícím poselstvím. 50 Cent naopak se vší razancí a přímočarostí připomínal, proč se hip hop stal v předchozím desetiletí žánrem, který oslovil v mainstreamu úplně všechny.
"Co je, gangsteře?" vtrhnul na podium, které z boku zdobily obří lahve šampaňského a za zvuků střelby a hiphopových beatů ze západního pobřeží Spojených států a pak už ani na moment nesundal nohu z plynu. O hutný živý zvuk se mu starala kapela sestávající z basy, kytary, dvou klávesáků, která doplňovala dýdžeje. O náladu zase dva hypemani, kteří neúnavně hecovali publikum a o atmosféru parta tanečnic, úspornost jejichž oděvu a taneční kreace dobře ladily s tím, že 17. října se slavil mezinárodní den zadků. Zkrátka žádné hledačství, ale "gangster shit" od začátku do konce, takřka bez pauzy nebo času na vydechnutí.
Úvod programu 50 Cent "natlačil". Zněly známé tracky včetně Hate It Or Love It nebo Candyshop, ze kterých eliminoval ostatní rappery a vzal si jenom svoje party. Za prvních patnáct minut stihnul zahrát deset tracků (nebo jejich motivů). A když pak nasadil další hit Window Shopper, stály na nohách i sektory sezení a kdyby měla hala boky, tak by jimy vlnila. Nebylo divu, že 50 Centa ani na vteřinu neopustil jeho typický úsměv. Byť s výbornou živou kapelou za zády, jeho koncert náladou připomínal spíš taneční party, ale ne umělohmotnou. Zábava byla na prvním místě – svoje skladby 50 Cent prokládal coververzemi i tributy kolegům. Od Coolia, jehož Gangsters Paradise hala zpívala, když se 50 Cent převlíkal, po Pop Smoka. Smysl byl jediný: nenechat lidi vydechnout.
50 Cent je sice symbolem doby, která už dnes hip hopu nekraluje. Ale jeho koncert připomenul, kolik stvořila hitů, které znějí pořád aktuálně a relevantně. "Všechno nejlepší k narozeninám mýmu nejlepšímu kámošovi!" podtrhnul ten pocit sám rapper, když přál na dálku k padesátinám Eminemovi a hned nato vypálil singl Ayo Technology, který ukončilo hutné kytarové sólo.
Momenty, kdy se kapela vystoupila z riddimového přehrávání beatů ten večer vůbec patřily k nejsilnějším. Třeba houslista, který mistrovsky vyšvihnul sampl z No Romeo No Juliet. Nebo finále koncertu před přídavky s hitem In Da Club, které bylo díky zapojení kapely skutečně grandiózní. Až při bubenickém sóle člověku došlo, kolik živých elementů a skvělého hráčství za výsledným zvukem amerického rapu ve 50 Centově pojetí stojí. A v čem tkví – krom story o devětkrát střeleném rapperovi – jeho úspěch. Je autentický a zkrátka to umí.
Byl to báječný večer, kdy z projekcí padaly dolary, zadky tanečnic se třásly, plnou halu přemohla euforie a zlatá éra hiphopu ve vší své přimočarosti znovu rezonovala. Bum!
50 Cent
17.10. 2022, O2 arena, Praha
Verdikt: 81%
