Obrázek k článku GLOSA: Polib mi Slavíka. Hudební ceny jako žvanírna roku
| Tereza Stejskalová | Foto: Profimedia, koláž Headliner

GLOSA: Polib mi Slavíka. Hudební ceny jako žvanírna roku

Letošní galavečer hudební ankety Český slavík opět nezklamal. Asi největší ostudou je podtitul „největší hudební událost roku,“ protože těžko říct, v jaké bublině se pořadatelé této soutěže pohybují, ale zdá se, že o hudebních událostech roku nemají ani páru.

Na druhou stranu diváky už nemůže nic překvapit, protože veškeré náležitosti večera zůstávají konzistentní – od trapných moderátorů, přes slabá vystoupení, až po mistrovství světa v sebepropagaci TV Nova. A ačkoliv byla znát snaha přiblížit program mladšímu publiku, moc se to nepovedlo.

Víte, když hudební událost roku začne, stejně jako u loňského ročníku, rádoby vtipnou písní hvězdné moderátorské dvojice Ondřej Sokol – Aleš Háma, je už jasné, jak to bude pokračovat. Ano, úplně stejně jako každý rok. Přestože to i po krušném začátku vypadalo, že bude pořad svižně odsýpat, opak se stal pravdou. Celý večer se proměnil v jednu velkou žvanírnu, kterou občas doplnilo nějaké to hudební číslo. Avizovaná vystoupení Sofiana Medjmedje, Pam Rabbit či kapely Brixtn, kteří byli všichni nominovaní na objev roku, dávala naději, že by letošní Slavík mohl přilákat i mladší diváky. Jejich výkony ovšem bohužel nepatřily k těm nejlepším. A hlavně se v té tři a půl hodiny dlouhé šarádě stejně trochu ztrácely. Objevem roku se každopádně zaslouženě stal Sofian Medjmedj, který s upřímnou radostí a bez filtru poděkoval svým fanouškům.

Že se u nominací jednotlivých kategorií skloňují každý rok stále ta samá jména svědčí především o tom, že v této anketě popularity hlasují stále ti stejní diváci. Vojtěch Dyk může třikrát za sebou vyhrát druhé místo a je úplně jedno, v jaké fázi své kariéry se nachází. Marek Ztracený nemusí ani koncertovat, aby vyhrál zlato. Stejně tak vás možná překvapí letošní bronz pro Moniku Absolonovou, o které neslyšíte, jak je rok dlouhý. A mohli bychom pokračovat dál. Ale ve své podstatě je to nakonec úplně jedno. Jen vás vše opět utvrdí v tom, jaký je to celé nesmysl, bizár, fraška. Říkejte tomu, jak chcete. A to vše je zaobalené do neskutečných hlodů moderátorů, kteří kladou zbytečné otázky, babrají se v bulvárním blátě a když je čas, nezapomenou pochopitelně udělat reklamu některému z dalších projektů televize Nova.

Už loňským ročníkem se pořad stal takovou jednou velkou reklamou na různé projekty nejen oceněných umělců, ať už se jedná o pozvánky do Edenu (Ewa Farna), do O2 areny (Jesus Christ Superstar) a (nesmíme zapomenout!) na show Leoše Mareše, se kterým několik minut moderátoři řešili Bůh ví proč jeho „zpěv“. Ale zřejmě to sem patří. 

Ve chvíli, kdy doufáte, že vás už nic nepřekvapí, vybalí na vás režie tzv. „kiss cam“ a jste nuceni dívat se na Helenu Vondráčkovou, jak se vrhá na Mareše, aby tuto rozkošnou legrácku splnila na výbornou. Doufám, že jste nezapomněli, že podtitul tohoto večera ještě stále zní „Největší hudební událost roku“.

Snaha byla

Čekalo nás ještě vystoupení zlatého slavíka Marka Ztraceného s jeho nedávno vydaným singlem Ta bílá ti sluší, za který také obdržel ocenění Nejoblíbenější píseň posluchačů Rádia Impuls, dále Vlny absolutní slavice Ewy Farne, Léto už je pryč kapely Mirai nebo premiéra nové písně Michala Davida Život je náš, která i když není žádným velkým hitem a schyluje se k jednomu velkému klišé, patřila k těm lepším vystoupením večera, stejně jako Lásko, voníš deštěm Marie Rottrové. A pokud Michal David v roce 2024 patří k silnějším bodům večera, o mnohém to vypovídá.

Zmínila bych ještě takovou zvláštní kategorii Slavíků, kterou je Hip hop & Rap. Jiné podkategorie zde neexistují. Folk, klasiku nebo rock zde nenajdeme, ale Hip hop & rap aniž by kdokoliv chápal, proč se ta kategorie jmenuje právě takto, se tu drží. Opět je to zjevně snaha přilákat mladší diváky k televizním obrazovkám. Letos, stejně jako loni, zvítězil Calin, který pozdravil Fórum Karlín z pražského SaSaZu, kde měl zrovna koncert. Upozornil na fakt, že pro něj výhra neznamená, že by se letos zasloužil o nějaký významný hudební počin, ale to, že má skvělé fanoušky.

Jedním z těch dojemnějších momentů bylo uvedení Marty Kubišové do Síně slávy. Celé Fórum tleskalo ve stoje. Byl to ale opravdu jen malý moment, který tento večer nezachránil. Můžu jen napsat, že je to škoda. Nějaká snaha pozvednout úroveň Slavíků tam byla. Ale mám pocit, že by se musel celý koncept změnit absolutně od základů, protože tohe s oslavou hudby nemá pod nánosem estrádních nešvarů mnoho společného. Zbyla jen splácanina.