Doba, kdy mezi tábory metalových fanoušků a posluchačů elektronické hudby panovala pevná a neprostupná bariéra, je už dávno pryč. Ostatně spolu s ní se vytratily i hudební subkultury jako takové a fúze hudebních vlivů se stala běžnou záležitostí. Možná i kvůli stagnaci vývoje nových hudebních směrů se řada umělců začíná vzhlížet v retro žánrech a oslavuje tak zvuk posledních dekád minulého století.
Typickým příkladem takových hudebníků jsou právě Carpenter Brut a Perturbator, díky jejichž elektro podání se člověk přesune zpátky časem do sedmdesátek a osmdesátek plných amerických hororů a sci-fi filmů. Aby se oba vyhnuli zbytečnému klišé, do typického synthwave soundu kombinují také prvky dřevních podob rockové a metalové muziky, díky čemuž nabízí vskutku neotřelý a místy také velmi tvrdý hudební zážitek. Ostatně právě proto jsou francouzští experimentátoři schopni oslovit celou řadu nadšenců s odlišným hudebním vkusem.
Šampaňské na Carpentera
Určitě se sluší nejprve blíže představit staršího z dvojice, kým není nikdo jiný než právě šestačtyřicetiletý Carpenter Brut, vlastním jménem Franck Hueso. Svůj pseudonym poněkud vtipnou formou opřel o jméno amerického filmového skladatele a režiséra Johna Carpentera, pod jehož taktovkou vznikl třeba kultovní horor The Thing (1982). Druhou půlku uměleckého jména tvoří slovo Brut, což je druh šumivého vína. Hueso tak symbolicky vzdal hold jednomu z předních režisérů sci-fi hororů se sklenkou šampaňského v ruce a tím nejlepším možným a originálním způsobem.
Ačkoli lze z jeho tvorby cítit jasné vlivy dřevní metalové muziky, sám v rozhovoru pro server New Retro Wave přiznal, že elektronická hudba pro něj byla v začátcích tou nejlepší možnou cestou, a proto ji dal přednost před metalovou kapelou. „Spíš než hrát v kapele jsem chtěl skládat hudbu sám. Elektronická hudba je ideální, zvlášť když nejste dobrý muzikant jako já. Neumím hrát na kytaru, bylo by to špatné rozhodnutí.“
Zároveň pro další fanouškovský web Retro Synthwave přiznal, že se záměrně rozhodl dát přednost své hudbě před vlastním životopisem, čímž si chrání i své soukromí. „Když poslouchám hudbu, záleží mi na tom, co daný umělec vytvořil. Nezajímá mě, jestli má módní účes nebo vystudoval s vyznamenáním. Carpenter Brut tu není proto, abych si vytvořil nějakou záhadnou entitu nebo abych se nějak nově rozjel… Ale spíš proto, abych zůstal v souladu se svými myšlenkami.“
A tímhle heslem se rodák z města Poitiers řídí už od roku 2012. Za téměř dvanáct let své hudební dráhy vydal pět alb včetně živáku Carpenter Brute Live (2017) a soundtracku k filmu Blood Machines (2020). S oblibou se věnuje také remixování. V roce 2018 si vzal do parády skladbu Dance Macabre od metalových titánů Ghost. O rok později pak zremixoval song Phoenix z populární videohry League of Legends. Věnuje se také předělávkám slavných písní. Jednou z nich je i osobitá verze slavného hitu Maniac, který v roce 1983 nazpíval americký zpěvák Michael Sembello.
V plodném portfoliu Carpentera Bruta nechybí samozřejmě ani podíl na skladbě Complete Domination z alba Dangerous Days (2014) jeho pařížského souputníka Perturbatora, se kterým bude karlínský večírek bok po boku dirigovat.
Temný Perturbator
Společně s Perturbatorem jsou oba dva „kolegové ve zbrani“ vůbec největšími jmény na scéně, o čemž svědčí i statisíce jejich posluchačů na Spotify. Oproti naturálnější a s trochou nadsázky i archaičtější formě zvuku Carpenter Brut je Perturbator více inovativním skladatelem, jenž častěji pracuje s moderními přístupy.
Třicetiletý hudebník, vlastním jménem James Kent, se nebojí jít místy až za hranice synthového zvuku a často se tak přibližuje i k dubstepu nebo stylu drum and bass. Při jeho poslechu člověku občas naskakuje husí kůže, jak skvěle umí pracovat s mysteriózní atmosférou a dynamikou skladeb. Tento um je bezesporu také důsledkem jeho dlouholetého angažování v několika blackmetalových projektech, kde působil jako kytarista. „Odehráli jsme několik živých vystoupení v hnusných barech. Chvíli to šlo, ale nikdy jsem nebyl opravdu spokojený, když jsem pracoval s jinými lidmi… Příliš mnoho omezení a příliš mnoho eg, kterým se člověk musí zavděčit. Chtěl jsem dělat něco sám a nestarat se o to, jestli se to lidem kolem mě líbí nebo ne. Elektronická hudba mi v té době připadala jako nejlepší možnost,“ prozradil své začátky Kent.
Vztah k temné až mysteriózní tématice je patrný už ze samotných přebalů jeho desek a singlů, které bývají často i velmi kontroverzní. Kent rozbijí i sexuální tabu a často na jeho dílech můžete vidět animované obrázky s lehce oděnými či vnadnými ženami v jakémsi kyberpunkovém stylu. Ostatně právě kyberpunkem je inspirovaná i řada jeho hudebních počinů, jež posluchače nahlodávají a přivádí k těm nejtemnějším myšlenkám.
Jedním z výrazných děl je i Kentovo poslední album Final Fight (2022), na kterém spolupracoval s frontmanem postmetalového kolosu Cult of Luna Johannesem Perssonem. Unikátní propojení temného post-metalu s odzbrojující synthovou vlnou je vskutku monumentálním zážitkem, kterým Perturbator ukazuje svou velikost.
Spojení Carpentera Bruta s Perturbatorem musí pro fanoušky mystického synthwavu působit jako splněný sen. Skutečně na evropské scéně neexistuje větších jmen podobného žánru, a navíc si oba umělci umí navzájem vyhovět, o čemž svědčí jejich vzájemná spolupráce z minulosti.
Otázkou však zůstává, kdo bude více diktovat tempo večera. Bude to spíše zkušený průkopník Carpenter Brut nebo mladá krev v podobně průrazného a stále populárnějšího Perturbatora? O tom se fanoušci již brzy přesvědčí na očekávaném večírku, který ještě před samotnými headlinery otevře industriální hip hopová partička Ho99o9 (Horror) se svým vybroušením rap-punkem s patrnými synthovými prvky.
Seznamte se
Francouzští hudebníci Carpenter Brut a Perturbator patří mezi přední skladatele elektronického žánru synthwave. Ve své muzice oba vycházejí z rockové a metalové muziky, přičemž sami neskrývají přiznávají silný vztah ke kytarové hudbě. Oba skladatele také pojí podobné hudební začátky, hudbu začínali produkovat v roce 2012 a zároveň původně hráli v metalových kapelách. Darksynth, jak se jinak nazývá jejich hudební styl, často vychází z kyberpunkové kultury a odkazuje na temné a okultní filmy z osmdesátých let, ve kterých se synthwavová muzika a její žánrové odnože začaly poprvé objevovat.