Best of 2021. Billie Eilish udělala kotrmelec a byl z toho song roku

Současný světový pop patří ženám. A zvlášť těm, které dovedou trochu nabořit pravidla a očekávání. Kategorie song roku bývá při rozhodování tou nejobtížnější. Zvlášť v době, kdy globální hitparády a marketingové plány vystřídaly všechny ty méně nebo více úspěšné výstřely na Tiktok a Youtube. Následujícím písním se podařilo po minovém poli prokličkovat až do našeho rekapitulačního výběru.

Song roku (svět): Billie Eilish - Happier Than Ever

První poslech titulní skladby druhé desky Billie Eilish musel překvapit nejednoho fanouška. Sladce znějící balada totiž v polovině přišla s nečekaným twistem, kdy se rozjela v nefalšovanou stadionovou hymnu. A dost bylo smířlivosti. Stejně jako Good 4 U od Olivie Rodrigo se i Happier Than Ever nese na vlně naštvaných break up songů, kde se pěkně peprně účtuje s bývalými partnery.
Michael Švarc

Je skvělé, že si Billie EIlish ještě pořád nedělá hlavu s pravidly a dokáže formálně překvapit tak jako v titulní skladbě druhého alba. K albu jako takovému lze mít výhrady. Ale tenhle písničkový kotrmelec si pro svou ladnost a temnou srozumitelnost a závěrečnou zběsilost zaslouží plné hodnocení.
Honza Vedral

Výběr z redakčního best of 2021- Píseň roku 

Hudba nejsou závody. V jednotlivých kategoriích jsme se proto rozhodli vyhlásit vždy jedno jméno, na kterém se shodlo nejvíc redaktorů Headlineru. A v následujících tipech především brouzdáme na osobní vlně zajímavostmi napříč žánry. Řadíme je abecedně a za poslech stojí všechny. 

Adele: Easy On Me
Dlouhé čekání na to, až si Adele zase najde čas a chuť zpívat, se vyplatilo. Jde sice jen o další „velkou“ baladu, jakých už pár vystřihla. I tak ale platí, že tak procítěně a přitom přístupně jako Adele to v dnešním popu žádná jiná diva nedovede. Skvělý návrat!
Honza Vedral

Damon Albarn – Royal Morning Blue
Od té doby, co jsem tuhle skladbu od jednoho z nejinvenčnějších britských muzikantů slyšel poprvé, intenzivně přemýšlím, co přesně mě nutí se k ní stále vracet. Jenže za tím není žádná jednotlivost. Sólová křehkost někdejšímu britpopovému hrdinovi sluší ještě víc než animace Jamieho Hewletta.
Honza Vedral

The Black Keys - Going Down South
Auerbach s Carreneym se zavřeli v Nashvillu a s pomocí starých zkušených bluesmanů nahráli za pár hodin desku, která je skvělá. Že to jsou jen dobře zahrané coververze starých bluesových hitů? Vždyť to nakonec stačí…
Vladimír Sejk

Coldplay: Higher Power
Hned jak mě napadla, jsem se onu myšlenku snažila zatlouct zpět do hlavy, ale nejde to, stejně jako se z ní nedá vyhnat nejcoldplayovatější písnička všech dob. A tak je pro mě zahraniční písní roku 2021 Higher Power od Coldplay.
Šárka Hellerová

Foals – Wake Me Up
Foals minulý rok vydali jediný singl, ale stojí za to. Šťáva z toho teče jak ze zmáčknuté mandarinky a až se na koncertě se zpěvem přidá vyprodaná hala, spadne strop.
Jarda Konáš

Gojira – Hold On
Skvělých songů byla celá řada, ale já vybral čtvrtou skladbu letošního výborného alba francouzských Gojira, které pokládám za jedno z nejdůležitějších heavy music alb letošního roku. Song začíná acapella vokály v prvních dvou slokách, které posluchače ukolébají do hlubokého hypnotického stavu, aby pak na něj dopadly trhané polyrytmické riffy podpořené rytmikou jako tuna šutrů. Už se těším až si ho v lednu v Praze poslechnu naživo (dá-li tato blbá doba).
Marek Reinoha

Chvrches feat. Robert Smith – How Not To Drown
Chvrches složili vlastně takovou klasickou písničku podle svého mustru, který tolik let jedou. Martin Doherty i sama zpěvačka Laureen Mayberry prý při skládání měli pocit, že s kapelou skončí. Nakonec dokázali složit možná nejsilnější hit od jejich nejpopulárnější Mother We Share. A Robert Smith je zkrátka Robert Smith, srdíčko z nejmilovanějších. Ten refrén nejde týdny dostat z hlavy a přitom taková blbost, že jo…
Vladimír Sejk

Dry Cleaning - Scratchcard Lanyard
Strojové bicí a post-punková basová kytara, k tomu znuděný až jakoby nezúčastněný recitativ frontwomen Florence Shaw. Dohromady je to takový podivný, avšak okouzlující výsledek. Nejlepší skladba debutového alba.
Vladimír Sejk

Idles – The Beachland Ballroom
I punk může znít jako soul. A I punková kapela se může bez ztráty naléhavosti a intenzity posunout do nečekaných poloh. Idles „to“ v sobě stále mají.
Honza Vedral

Iron Maiden – Hell On Earth
Esence Iron Maiden v deseti minutách. Závěrečná skladba na poslední desce Senjutsu. Kdyby to měla být tečka za celou jejich kariérou, je epochální.
Radek Pavlovič

Lana Del Rey - Chemtrails Over The Country Club
Titulní píseň stejnojmenného alba Lany Del Rey je jednou z nejlepších, kterou má zpěvačka ve svém repertoáru. Je to její klasický slow burner, který neoslní svou pompézností, ale pomalou a intenzivní, snad až spalující gradací. A tematicky nechybí nic, co je pro Lanu Del Rey typické: melancholické léto, šperky, krásná auta nebo život americké vyšší třídy za bílým plaňkovým plotem, nad kterým visí cosi zlověstného v podobě chemtrails.
Michael Švarc

Limp Bizkit - Out of Style
Otevírák senzační nové desky Still Sucks, na kterou se čekalo deset let. Nejlepší na tomhle šlágru je, že nevyvolá dojem žádných velkých inovací či zkvalitnění čehokoliv. Prostě otevírá novou desku Limp Bizkit, a to první, co slyšíme jsou ti staří dobří Limp Bizkit, tak jak je známe a milujeme. Ostatní písně na albu nejsou žádné kopírky minulosti. Skvělých hudebních nápadů je tu mnoho, a objevuje se zde také humorně zpracované téma stárnutí. Písnička Out of Style pak společně se singlem Dad Vibes dává spíš ironicky vzpomenout na scény z minulosti, ve kterých frontman Fred Durst zahajoval legendární vystoupení na Woodstocku 99 slovy: „Je rok 1999 mamrdi! Sundejte si ty dědkovský sandály a narvěte si je do prdele.“
Dód

Lil Nas X – Montero (Call Me By Your Name)
Americká populární hudba už je hodně jinde. Nicméně „twerkování“ satana a důmyslná hra s vlastní homosexualitou v případě Lil Nas X funguje. Krom poselství se mu totiž daří tvořit hity. A na to se občas v zájmu myšlenky zbytečně zapomíná.
Honza Vedral

Little Simz - Introvert
Rapová modlitba roku? Skvělý groove, organický, plný zvuk a Little Simz plná emocí. Vtahující.  
Honza Vedral

Lorde - Solar Power
V časech lockdownů, věčného odlučování, zavírání veřejných míst a otevírání bůhvíjakých témat je nejlepší přijít se sladce pozitivním, „pro-život“ laděným hitem. Právě tím je píseň Solar Power ze stejnojmenné letošní desky zpěvačky Lorde. Sluníčko, horký letní den, a žluté plavky. Spodní díl zoěvačka neváhala na obal LP desky odložit. Samozřejmě pod samolepkou, aby z toho zase nebyl nějakej Nevermind.
Dód

Måneskin - I Wanna Be Your Slave
Skladba, které nešlo díky vítězství italské rockové party na Eurovizi utéct. Rocková energie a taneční beat dává vzpomenout třeba na Franz Ferdinand. Ale fanoušky Måneskin dostává do varu, jako by to spíš byli Beatles. Paradoxně pro spoustu lidí z nejmladší generace se tahle skladba stala iniciační do světa rokenrolu.
Honza Vedral

Perfume Genius – Describe (A. G. Cook Remix)
Nikdy v životě jsem do výročních žebříčků nezařadil remix. Tohle je ale výjimka, která si u mě suverénně urvala pozici jedné ze skladeb roku. Geniální producent A. G. Cook se zhostil už tak silné písně od zpěváka Perfume Genia a vybrousil z ní zvukomalebný diamant, který září nespočtem odlesků a nápadů.
Vojtěch Tkáč

Rise Against, Meg Myers – Nowhere Generation
Rise Against byli vždy nejsilnější, když dloubali do problémů současné společnosti a Nowhere Generations není výjimkou. Akustická verze s Meg Myers a smyčci dodává skladbě větší naléhavost.
Daniel Mohr

Olivia Rodrigo - Good 4 U
Olivia Rodrigo vystřelila na vrchol jako raketa během jednoho jediného roku. Vděčit za to může tklivému debutovému singlu Drivers Licence, který je nominovaný na Grammy, ale neméně také ohnivé a navztekané písni Good 4 U. Ta sice pořádně trendovala na TikToku, ale její hodnotu to nijak nesráží. Je úderná, naštvaná a dobře vystavěná.
Michael Švarc

Placebo - Beautiful James
Vlastně nic nového pod sluncem. Ale to jak v tomhle songu vrátili a zastavili čas, je skvělé. Jak to Brian Molko dělá, že jeho hlas zní pořád stejně?
Honza Vedral

Ross From Friends – The Daisy
Jeden z letošních singlů britského producenta a člena labelu Brainfeeder s výtečným pseudonymem Ross From Friends má všechno. Krystalicky čistý zvuk, experimentální hranu, magickou gradaci i podmanivý ženský vokál, od kterého se vaše pozornost na pět minut neodtrhne.
Vojtěch Tkáč

Sega Bodega – Angel On My Shoulder
Britský producent a vizionář Sega Bodega na svém druhém sólovém albu posunul především svůj songwriting. Se sound designem i hlasovými efekty ale pracuje stejně impozantně jako doposud. Andělský hit vystihuje všechny umělcovy přednosti ve čtyřech minutách.
Vojtěch Tkáč

Silk Sonic – Put On The Smile
Srdcervoucí balada, která je bezesporu nejlepším kusem ze skvělé desky. Kvalitnější „doják“ byste za posledních pár let hledali marně.
Daniel Mohr

The Weeknd - Take My Breath
Osmdesátky v hudbě stále neskončily.  A The Weeknd zůstává jedním z mála, u kterého platí, že je to zatraceně dobře. Jako v tomhle singlu.
Honza Vedral

Wet Leg – Chaise Longue
Wet Leg jsou zatím skrytá, ryze ostrovní senzace, která propukne naplno letos s debutovou deskou. A když ne, tak i ty zatím zveřejněné singly tohohle girl power dua stály za to.   
Honza Vedral

Wolf Alice – Smile
Drzá, rozostřená a přitom perfektně zacílená skladba z výjimečně povedené desky mj. upomíná i na to, jak skvělí jsou Wolf Alice na pódiu.
Honza Vedral

Zaz ft. Till Lindemann - Le jardin des larmes
Nádherný a neskrývaně romantický duet natočila francouzská zpěvačka Zaz na své poslední album. Singl navíc opatřila působivým klipem. Till Lindemann, frontman kapely Rammstein, který v písni zpívá jak francouzsky, tak německy předvedl velmi jemnou a naléhavou polohu. Duet dle mého celou desku v podstatě zachraňuje a rozhodně patří mezi příjemná překvapení roku.
Dód