London Grammar jsou jedním z projektů, u kterých pravidelně sleduji sekci koncertů na webu a mám je na listu kapel, za kterými bych si rád vyjel i za hranice, neboť si nejsem jistý, zda se k nám kdy podívají. Jediná šance vidět tuhle kapelu živě u nás zatím padla v roce 2018, kdy zrušili svůj koncert na Colours of Ostrava. A protože nevyjíždějí až tak často a jsou v okolních zemích zároveň tak populární, že hrají opravdu velké haly a sály, nejsem si jistý, zda Čechy do svého plánu někdy zařadí. Přitom jejich intimní hudba i její živé provedení by ale naopak klidně i menšímu sálu vyloženě slušely. Album The Greatest Love každopádně vyšlo chvíli po tom, co si seskupení dalo své třetí Glastonbury, což jen podtrhuje jejich stabilní popularitu.
Na nové desce kapela přináší deset nových písní a v médiích desku ohlašoval – a zároveň jí i otevírá – singl House. Tahle píseň na první pozici tracklistu i zároveň jako posel nového alba plní svou úlohu perfektně – anglické trio má s novým albem okamžitě vaši pozornost a troufnu si říct, že House může navíc skvěle zafungovat i na toho, kdo o téhle kapele z Nottinghamu ještě neslyšel.
Zpěvačka Hannah Reid nedávno připomenula své obavy, zda ji mateřství nezmění jako umělkyni a dodala, že ač to zní jako klišé, i přes všechny velké životní změny v roli matky se nakonec nyní cítí naopak mnohem kreativnější. A z nové desky a textů, z nichž některé jsou v kontrastu se snovým indie popem London Grammar celkem syrové (Fakest Bitch), to sálá. V You and I si LG tak trochu plují na motivu od Duran Duran, v dalších písních (Santa Fe, Kind of Man, Rescue) přináší to, co je na nich od začátku zajímavé. Silné, zasněné melodie na nenápadně příjemných a pulsujících rytmech, které vede jako vždy klenutý „skleněný“ hlas Hannah. Ten je samozřejmě poznávací značkou London Grammar. LA je zase v tom nejlepším slova smyslu přesně ten song, který od trojice očekáváte. Vrací zpátky k silným momentů alb If You Wait nebo The Truth is a Beautiful Thing. A titulní The Greatest Love pak na samém konci dovede album k velkolepému závěru.
Verdikt: 83 %
London Grammar hrají možná trochu na jistotu, ale jejich fanoušek může být rozhodně na čtvrtém albu v pořadí s tak silným materiálem spokojený. Hannah Reid, Dan Rothman a Dominic "Dot" Major jsou skvělou trojicí „spolucestujících“. Ať už sedíte ve vlaku, v letadle nebo v autě a projíždíte krajinou, kráčíte nočním městem nebo končíte den na pohovce.