První skladbou na nové desce Romance je stejnojmenný song s aranžemi lehce ovlivněnými rukopisem producenta alba Jamese Forda (který se spojil s Depeche Mode na albu Memento Mori). Taky si říkáte, že by byla Romance skvělým koncertním otvírákem? Fontaines D.C. si to myslí taky, právě za jejích tónů přicházejí postupně její členové na obří hlavní stage. Nejdřív basák Conor Curley, přidává se k němu Carlos O’Connell s jasně růžovými vlasy a v kožíšku s tygřími motivy. Zasedne za klávesy, na kterých je pověšená vlajka Palestiny. Jejich outfity připomínající grunge období rozbije zbytek kapely, který pro změnu vypadá, jako Oasis v devadesátkách.
Grian Chatten přichází v jasně zelené šusťákovce, kterou znáte z klipu k songu Starbuster. On sám se nechal v nedávném rozhovoru pro NME slyšet, že neonové barvy vybírá proto, že hudbu vnímá v barvách, které se v přírodě nenaskytují a nová deska je podle něj zřetelně „neon and ridiculous“.
Za mikrofonem se Chatten projevuje dost podobně jako jeho starší kolega Liam Gallagher (který na tomhle pódiu bude mimochodem už v neděli). Během písní má ruce za zády a v pauzách téměř nulová komunikace s početným publikem, které se tu na ně sešlo. Grian si všechny jenom prohlíží - ani povýšeně, ani pobaveně - prostě se jen dívá a hlavou mu nejspíš běží milion věcí. A nebo jenom jedna - „jak jsme se sem sakra dostali“.
Foto: Kateřina Hoffer
Když zpívá skladbu In The Modern World, atmosféra je neskutečná. Zlomený love song střídá Favourite s deklarujícím „every time you blink you feel the change„ jako výzvou pro každého. Vytahují i starší banger Boys in the Better Land. Úsměv budí, že tahle nepsaná hymna o anglofobii nikoho ani náznakem neuráží a dav s nimi oddaně zpívá každé slovo. Posledním songem z deseti písní, které měli šanci tady odehrát, je Starbuster. Srdečně se rozloučí a 45 minut dlouhému setu je konec.
Pár hodin po nich zavírá program hlavního pódia fenomenálním setem domácí producent a DJ Fred Again. Na sobě má triko Fontaines D.C...