Stejně jako na ostatních zastávkách tohoto turné PJ Harvey byl i pražský koncert rozdělen do dvou částí. V té první přehrála celé nové album I Inside the Old Year Dying přesně v pořadí skladeb, jak po sobě na albu následují. Snovou a většinově křehkou hudbu, která při živém vystoupení přeci jenom získala robustnější kontury, doprovázela teatrálními gesty a taneční drobnokresbou.
Rozdělení koncertu do dvou částí bylo zajímavým dramaturgickým rozhodnutím, které ukázalo odlišnost aktuální tvorby od té v čase výrazně vzdálenější. Po úvodní trojici skladeb, kterým vévodila křehkost, následovala Seem an I, působící jako reminiscence tvorby PJ Harvey z 90. let a začátku nového tisíciletí. Velmi tomu napomáhal ostrý zvuk elektrické kytary Johna Parishe.
Novinkové album tvoří celek, který přesahuje jednotlivé skladby. Ty především zapadají do konceptu a určují další směřování desky. A podobně tomu bylo i při jejich živém představení na koncertě. Kromě střídání nálad, tempa a motivů také docházelo ke střídání nástrojů i míst, kde se na pódiu PJ Harvey a muzikanti z její kapely vyskytovali. Šlo o chirurgicky přesně zrežírované představení, jehož byla hudba sice dominantní, ale nikoliv jedinou složkou.
Protože nová deska nabízí především křehčí skladby, o to víc mezi nimi rezonovaly ty, které se od dominantního nádechu desky odlišují. Jednou z nich byla v Lucerně i titulní I Inside the Old Year Dying, kdy mocný zvuk kapely dodal skladbě silný rockový drive, díky čemuž se z pódia do publika valila mocná hudební síla.
PJ Harvey ale nabízela i jiné podoby své tvorby. Ať už šlo o niterné skladby typu August připomínající chorál linoucí se z klášterní klauzry nebo třeba křehkou a zasněnou Lwonesome Tonight, téměř každá ze skladeb nabídla fantastické mužské vokály, které doprovázely hlavní hvězdu večera. K dokonalosti tento kontrast a harmonii zároveň PJ Harvey společně s multiinstrumentalisty Johnem Parishem, Giovannim Ferrariem, Jamesem Johnstonem a bubeníkem Jean-Marcem Buttym dovedla ve skladbě A Child's Question, August, ve které se mistrně střídal mužský a ženský vokální dialog.
Předělem mezi oběma částmi koncertu se stala písnička The Colour of the Earth, kterou vystřihla pánská část kapely. Čtyři skvělí instrumentalisté se čtyřmi skvělými hlasy se od nadšeného publika dočkali nadšeného ohlasu.
Poté už následoval průřez hudební kariérou PJ Harvey. Vlastně nepřekvapilo, že hned úvodní The Glorious Land se dočkala bouřlivější reakce než všechny skladby z nejnovějšího alba. Když se po doznění aplausu z publika směrem ke zpěvačce opakovaně ozvalo I love you, bylo to úsměvné i pochopitelné zároveň.
Oproti první části měla druhá polovina koncertu větší švih a spád. Díky dramaturgii mohla show gradovat. Nejenergičtější část koncertu obstarala dvojice klasik Man-Size a Dress, kdy se sál stal součástí pořádné rockové show a řada návštěvníků se v duchu vrátila o tři dekády nazpátek, kdy je PJ Harvey fascinovala jako osobitá a neokoukaná indie rocková heroina.
Před poslední skladbou základního setu (Down by the Water) se zpěvačce poprvé na tváři objevil široký úsměv následovaný krátkým představením členů její fantastické doprovodné kapely. V následujících minutách se velkým sálem Lucerny rozezněla nabustrovaná kytara Johna Parishe, aby následně hudebně členitá skladba s dynamickou mezihrou a skvělým zpěvem vyústila v hypnotický fadeout. Díky použitým hamondkám měla Down by the Water až náboženský nádech.
Po standardních přídavcích C'mon Billy a White Chalk následoval po 105 minutách konec koncertu, při kterém nešlo pouze o hudbu. Po celou dobu bylo fascinující sledovat, jak se PJ Harvey pohybuje po pódiu, jak do svého vystoupení zakomponovala kontrastní hru stínů a světel i maximální soustředění všech muzikantů na pódiu, které bylo o to pozoruhodnější sledovat při stoickém přijímání zaslouženého ohlasu od vděčného publika.
I když se v průběhu koncertu dostalo i na rockovější polohy, byla vyprodaná Lucerna svědkem především intimního zážitku, kde PJ Harvey dokázala spojit křehkost a sílu do jednoho celku. I když se jí většího ohlasu od publika dostalo u starších hitů, PJ Harvey v Praze ukázala, že je především umělkyní, která se snaží nejít po pohodlných cestách, ale hledá ideální formu pro své vyjádření. A díky spolupráci se skvělými muzikanty se jí to pořád daří. Ohlasy, kterých se jí na pražském vystoupení dostalo, to jen potvrzují.
PJ Harvey
Velký sál Lucerny, 19. říjen 2023
Hodnocení: 80 %
