Ulice jsou totiž po dobu festivalu plné polonahých slečen, které přenesly odvážné festivalové outfity na docela novou úroveň - a ne vždy to je hezký pohled. Potom taky partiček mladíků, které táhnou ohromné, několikapatrové kartony piv a s kámoši se hecují k různým vylomeninám. Silnice města jsou navíc každý den ucpané tisícovkami auty, které se snaží vmanévrovat do blízkosti areálu - v noci tu nekončící kolonu aut zpestří ještě řidiči taxíků. Kavárny a hospody ve městě jsou zabrané ukřičenými teenagery a když si jdete nakoupit do supermarketu, moc tam toho po hladových festivalových krcích nezbylo. Jasně, někteří obyvatelé Readingu na festival určitě vyrazí. Ti mladší, kteří mají zkoušky ve škole za sebou a na festival si jdou užít zbytek léta dřív, než je potkají zase další povinnosti.
Proč je britská omladina vlastně sympatická
Velkou část návštěvníků tvoří věková skupina 16-20 let. I když vás na nich může vytáčet všechno, co jsem zmínila v předchozím odstavci, něco je na nich taky fajn. Co mi přišlo tady na Readingu vždycky fascinující (a byla jsem tu počtvrté), je to, kolik toho znají ze starší, nejen britské, muziky. Během koncertu Liama Gallaghera zpívají od začátku do konce každý song z debutové desky Oasis Definitely Maybe, která má 30 (!) let. To samé platí pro kapely Catfish and the Bottlemen nebo Two Door Cinema Club, které taky primárně nepatří k trendům posledních let. Stejně tak Blink-182, parta téměř padesátníků tady přijímá nadšené ovace. Během přestávek mezi interprety si tu všichni davově prozpěvují Cindy Lauper, Davida Bowieho, Lionela Richieho, Police a spoustu dalších. Tohle je prostě super! Moc si nedokážu představit jakoukoliv podobně “starší” českou kapelu, která by zvládla v takovém měřítku oslovit a udržet mladší hudební fanoušky.
Foto: Kateřina Hoffer
Jak přežít nekonečné davy lidí
Možná vás děsí ohromný crowd, 100.000 lidí. Nedokážete si představit tohle zvládnout. Dobrou strategií se zdá být vyčkávání na místo stání přímo před podiem, které je hrazením odpaženo od další plochy stání. Kapacitu tohohle prostoru koordinují security z obou příchozích stran. Můžete tu pak klidně stát bokem, velmi pohodlně a s pohledem primárně na podium, nikoliv záznam přenášející obří obrazovky.
Opít se tu vyjde draho, ostatně jako všude v Anglii
Za pintu piva dáte na festivalu téměř sedm liber (210 korun). Rum s kolou vás vyjde na osm liber, lahev vína na třicet. Proto vypadá při příchodu do stanového městečka bagáž některých návštěvníků jako přenosný alko bar.
Co se povedlo
Liam Gallagher, který tady odstartoval naprosté šílenství v podobě comebacku Oasis. Povedenou rock show tady odehráli i Blink-182. Velkolepý byl taky set britského producenta a dje Fred Againa. Parádní mejdan plný překvapivých momentů a jeho maximálního nasazení - a tak silných basů, že jsem měla chuť si zarazit špunty do uší až rovnou do mozku. Skvěle tu představili nové album Romance taky Fontaines D.C., i když by si jejich show zasloužila lepší čas než pátou odpoledne.
Smolaři festivalu
Pár věcí se taky nepovedlo. Neoficiální titul smolaře festivalu získala zpěvačka Renée Rapp. Ta nadšeně přiskákala na podium… aby z něj po asi 30 vteřinách následně odešla. Nefungoval jí mikrofon. Tuhle technickou peripetii řešila její crew dobrých 10 (!) minut. V noci pršelo, během jejího slotu ale svítilo sluníčko. Najednou ale zafoukal vítr a na podiu přistála obrovská vodní nálož, která spadla přímo ze střechy. Zpěvačka opět odkráčela z podia pryč a čekala, než se technici vody zbaví. Vrátila se zpět, odzpívala jeden song a situace se opět zopakovala. Opět čekala, a protože se už nevrátila, čeká tam nejspíš dodnes. Její vystoupení mělo mít 45 minut, reálně trvalo 10.
Foto: Kateřina Hoffer
Technické potíže se nevyhnuly ani kapele Catfish and the Bottlemen. Frontman Van McCann zpívá singl Seven se vší vervou, zhruba v polovině skladby za ním ale doběhne technik, který ho upozorní, že mu nehraje kytara. To vezme frontman relativně s klidem – i když je jeho menší rozladění z nepovedeného entrée znát. V závěru setu se odhodlá znovu zopakovat nepovedenou skladbu Seven. Tentokrát přestane fungovat jeho bezdrátový mikrofon. I když technici přispěchají za pár vteřin s kabelem k zapojení, zpěvák už odhazuje i kytaru a sprostá slova můžeme z jeho rtů celkem snadno odezírat.
Letošní Reading festival si budou všichni pamatovat jako ten, kdy oznámili Oasis svůj návrat. Jak to s ním doopravdy dopadne? To se dozvíme příští rok v létě. Chemické reakce mezi oběma bratry Gallagherovými přinesly v minulosti pěknou řádku překvapení. Dokud je neuvidíme odehrát první společný koncert, nejspíš neuvěříme.