Když si dnes poslechnete první dvě desky Alanis Morissette, skoro se nechce věřit, že jde o tu samou zpěvačku. Generický taneční pop, který zní přesně tak, co si představíme pod pojmem raně devadesátkového mainstreamu.
Teprve na třetí desce Jagged Little Pill přestala Morissette klusat za tehdejšími hitparádovými trendy a rozhodla se raději natočit silně autorské album. Pryč byly synťáky a automatické bicí, přišel čas kytar.
Na proměně se podepsal producent Glen Ballard, který se odstřihl od zvuku prvních dvou nahrávek a zavelel k písničkařině. „Neměli jsme peníze a nemohli jsme si ani dovolit zvukaře, takže jsme se vydali cestou písničkářství. Nikdo od nás nic nečekal,“ vyprávěl v rozhovoru pro časopis Sheet Music Direct. „Normálně skládám u piana, ale s Alanis jsme si vzali kytary a prostě hráli. Třeba Ironic, to jsme seděli s akustikama a vlastně se ta písnička napsala sama.“
Od prvních singlů se Morissette změnila k nepoznání.
Právě Ironic byl průlomový hit, který Morissette proslavil po celém světě. Ne že by bořil hitparády, na první místo si sáhl jen v domovské Kanadě, ale rádia se ho nemohla nabažit. Včetně těch českých.
Morissette s Ballardem skládali v průběhu celého roku 1994 a rozhodně nevsázeli na jeden hit. Silných skladeb bychom na desce našli celou řadu. You Learn nebo Hand In My Pocket bodovaly u posluchačů téměř stejně.
Ironic proslavil zpěvačku po celém světě.
Na podzim už zpěvačka začala nahrávat a když Jagged Little Pill 13. června 1995 konečně vyšla, pro Morissette to byl jednoznačně průlom. Jak z komerčního hlediska, tak autorského. Světu se představila jako písničkářka schopná složit silné popové i rockové songy, a na taneční začátky se prakticky zapomnělo.
Shodou okolností bude vycházet oslava výročí vydání téměř na den přesně s jejím pražským koncertem. Morissette vystoupí na festivalu Metronome Prague konajícím se mezi 19. a 21. červnem příštího roku. Tak jí přijďte pogratulovat, určitě ze zlomového alba zahraje pár nestárnoucích hitů.