„Během covidu jsem se ponořil do studování produkce, strávil jsem spoustu času s Romanem Holým, který je v tomto ohledu takovým mým mentorem. A jak toho mám teď plnou hlavu, najednou se mi i na pódiu hraje tak nějak uvolněněji a užívám si oboje,“ prozradil v podcastu moderátorovi a svému hudebnímu kolegovi Martinu Konvičkovi.
Hity mít nebudeme
Během doby strávené v Česku nezahálel a kromě spolupráce s dalšími hudebníky, mimo jiné Monkey Business nebo Orionem, se rozhodl vytvořit i zcela nový vlastní projekt Greatest Hits 4000 se skladatelem, producentem a hudebníkem kapely Chinaski Janem Steinsdörferem; baskytaristou Honzou Jakubcem, který mimo jiné hudebně doprovází oblíbené televizní show (Star Dance, Super Star); a energickým, gospelem inspirovaným bubeníkem Filipem Ernstem. Vznikl tak osobitý projekt na rozhraní jazzu, funku, gospelu, hip-hopu a soulu. „Kapelu jsem pojmenoval Greatest Hits, protože vím, že nikdy žádné greatest hits mít nebudeme,“ směje se.
Kapela měla premiéru ještě uprostřed covidové pandemie, v prosinci 2020, a to před kamerami České televize v rámci série JazzFestBrno on Screen. Na podzim koncert vyjde jako hudební album u vydavatelství Bivak Records. „Bylo to naše první hraní na veřejnosti, takže jsem byl k vydání desky nějaký čas rezervovaný. Ale tím, že jsme šli rovnou před kamery, tak jsme dopředu tvrdě zkoušeli. Takže když jsem si to po měsíci poslechnul, musel jsem dát klukům z festivalu za pravdu, že tohle za vydání stojí,“ říká Pivec. V kapele se ujal netradičně také zpěvu, byť zkresleného. „Během covidu jsem si začal hrát s vocoderem, přístrojem, který původně za války sloužil k šifrování zpráv, načež si ho v klidnějších dobách vzali do rukou muzikanti. Různě jsem s tím blbnul, zjistil, že to není úplně pitomý, tak v tom pokračuju,“ usmívá se.
Řeč došla i na věrnost jazzu, žánru, kterým se Pivec s kapelou Organic Quartet úspěšně uvedl na hudební scénu. „Existuje spousta skvělé hudby, která není jazz. A mě baví objevovat nové věci. Myslím, že je fajn, když je tomu člověk otevřený a prozkoumá to,“ vysvětluje své současné hudební směřování.
Skladby Wu-Tang Clanu jsem si celou noc přepisoval do not
Rozhovor probíhal na dálku během evropského turné, na kterém Pivec doprovází Gregoryho Portera. Na cesty si přibalil i jednu kuriozitu. „Vozím si teď s sebou opasek z letadla. Sampluju jeho zvuk. Točím totiž s Kennedy Administration píseň o tom, jak je naprd, když je člověk na turné a do toho na něj čeká doma někdo, koho miluje. Je to vlastně písnička o cestování, proto do ní sbírám zvuky s cestováním spojené. Je to osvěžující a mnohem zábavnější než se prodírat nějakou databází plnou samplů a zvuků,“ líčí Pivec, který se rozvyprávěl i o dalších útrapách spojených s věčným životem na turné, třeba o tom, jak snadné je přibrat na váze.
Na závěr došlo i na konfrontaci s informacemi z Wikipedie, kde se píše, že hrál Pivec i s legendární hip-hopovou kapelou Wu-Tang Clan. „Je to pravda, ale hrál jsem s nimi jen jeden kšeft na Coney Island. Neměl jsem tehdy tušení, kdo je nějaký GZA. Hip hop jsem v té době neposlouchal. Ale dohodili mě k němu s tím, že další den s ním budu hrát na nějaké party. Vzal jsem to, ale záhy si uvědomil, že hip hop funguje úplně jinak než hudba, kterou jsem byl zvyklý hrát. Celou noc jsem si všechny nahrávky přepisoval do not. Byl to jediný hip hopový kšeft v historii hudby, který hrál někdo z not. Ale i když jsem přišel naprosto nehiphopově oblečený a všichni na mě koukali, samotné hraní dopadlo dobře. Dokonce mi i zaplatili. Ruličkami dvacetidolarovek, kterých měli plnou igelitku,“ vzpomíná Pivec.
Celý podcast 32 Bar Talk s Ondřejem Pivcem si můžete poslechnout na Spotify a dalších streamovacích službách.