Birminghamský rodák začínal v kapele Felt. Dnes jde sice o trochu zapomenuté jméno, protože její vrcholné desky z 80. let vycházely ve stínu tehdy dominantních žánrů jako synthpop a new wave, přesto měly na britskou scénu výrazný dopad. K inspiraci Felt se hlásili třeba Manic Street Preachers nebo The Charlatans.
Duffy už během éry Felt spolupracoval s Primal Scream, nahrával s nimi první dvě desky a po rozpadu domovské kapely na konci osmdesátek se k Primal Scream přidal nastálo. Souběžně se během devadesátých let přidal nakrátko i k výše zmíněným The Charlatans, ze kterých bez přehánění udělal účastníky jednoho z vrcholů britpopové éry.
V roce 1996 chystali Oasis dva koncerty na festivalu v Knebworthu. Jako předkapelu si vybrali The Charlatans, ale ti si zprvu na takovou akci – která se později ukázala jako největší koncerty Oasis vůbec – ani trochu nevěřili. V šoku z náhle smrti klávesáka Roba Collinse přemýšleli o konci kapely a najednou se ze dne na den měli připravit na největší pódium i publikum, pro které kdy hráli.
„Knebworth byl pro nás zásadní okamžik. Rob před pár týdny zemřel a byli jsme rozhodnutí to zabalit. Martin Duffy nás zachránil. Naučil se všechny naše skladby a říkal, že do toho musíme jít. Věděli jsme, že má pravdu. Bylo to nejemotivnější vystoupení, jaké jsme kdy zažili.“ Těmito slovy vzpomínal předloni na svém Twitteru na legendární Knebworth Tim Burgess, zpěvák The Charlatans. Duffy s nimi nějakou dobu pokračoval, než si za zesnulého Collinse našli náhradu. A s Burgessem se později potkali hudebně ještě v jednom projektu, když společně s Carlem Barâtem z The Libertines založili superkapelu The Chavs.
Martin Duffy byl sice možná „jen“ klávesák, ale do britské hudební scény se vepsal výrazně. Hostoval i na deskách Paula Wellera, Chemical Brothers, Oasis a řady dalších ostrovních muzikantů. Zemřel 20. prosince, příčina úmrtí nebyla zatím zveřejněna.