Ve věku sedmdesáti osmi let zemřel americký režisér David Lynch, informaci o jeho úmrtí přinesl magazín Variety. Jeho snímky jako Mazací hlava, Městečko Twin Peaks, Lost Highway nebo Mulholland Drive vstoupily do filmové historie. Po celou svou kariéru se však věnoval i hudbě. Skládal, nahrával a produkoval, a to nejen soundtracky k vlastním snímkům. A vlastnil i hudební vydavatelství Absurda.
Pokud bychom se zaměřili čistě na původní hudební tvorbu, debutovou desku BlueBOB vydal v roce 2001. Věnoval se převážně blues, ale bylo to přesně blues podle Lynche. Temné, mysteriózní, občas kritiky označované jako industrial blues. Lynch na debutu zpívá, hraje na bicí a kytaru, ostatní nástroje obstaral kolega John Neff.
Na druhé desce Crazy Clown Time svůj specifický styl doplnil o hlubší a výpravnější zvuk, když do studia přizval další hosty včetně zpěvačky Karen O z Yeah Yeah Yeahs. A v podobném trendu suverénní, těžko uchopitelné hudby pokračoval na třetí a poslední studiovce The Big Dream.
Nad rámec těchto alb vydával i singly a pouštěl se do společných nahrávek s řadou zajímavých hudebníků, Lee „Scratchem“ Perrym počínaje a polským skladatelem Markem Zebrowskim konče. A zahostoval si třeba na albech Danger Mouse nebo dreampopové autorky Julee Cruise.
David Lynch zkrátka hudbu miloval, byť se jí bohužel nikdy nedostalo takové pozornosti jako jeho filmům. Obě vášně propojil alespoň ve dvou klipech, které si sám režíroval. A minimálně v případě singlu Crazy Clown Time byste si možná režiséra tipli už po pár záběrech.