Když se před posledním letošním Headliner Pontonem domlouvalo, že bude před malým dřevěným pódiem na Střeleckém ostrově bezpečnostní bariéra, zvedla jsem překvapeně obočí. V rámci této koncertní série zatím tento požadavek nikdo nevznesl a neměla jsem představu, že by byla třeba. Už při příchodu na místo jsem ale z mostu viděla něco neobvyklého. Dlouho před začátkem si někteří hlídali své místo pod pódiem. Nebyl to zatím žádný masivní dav, ale dvě tři řady to dalo. A skvělý Purpl Boi odpustí, většina z přítomných tam nečekala na něj. I když si později svým vystoupením získal přízeň tohoto hloučku, který se v době, kdy začal hrát, již značně rozrostl. A co bylo důležité, jeho set přítomní ani náhodou neodzívali. Purpl Boi ukázal svou one man show postavenou na elektronice, zpěvu i živých nástrojích. A mělo to svoje "hledačské" kouzlo a osobitý styl.
Důvod nadmíru entuziastického srocení byl však jiný – jako poslední host letošních Pontonů vystoupil Sofian Medjmedj. Akustický koncert s kytaristou Davidem Kandlerem přitáhl největší a nejhlasitější letošní publikum. Sofian především svou novější tvorbou cílí na jasně definovanou cílovku a ta dorazila.
Nejsou to však jen mladé dívky – hvězdou večera se stal i fanoušek Slávek, který se asi jako první v historii Pontonů postaral o moment, jenž vídáme na stadionových koncertech velkých zahraničních hvězd. Na kus kartonu si fixou načmáral žádost, zda si se Sofianem může zahrát jeho hit moonlight – Sofian ho vytáhl na pódium a písničku, ve které zní „Bylo to tak krásný, zbyly jen sakly prázdný a smích“ zazpívali spolu. Ačkoliv vás může Sofianova tvorba částečně tematicky míjet, nelze se nesklonit před jeho talentem a muzikálností, v doprovodu skvělého Davida Kandlera to fungovalo stejně dobře, jako jindy s celou kapelou. Možná i líp. Pod širým nebem jednoho z prvních chladnějších dní to mělo v tomhle setupu punc výjimečnosti.
Navíc si přiznejme, že i když teplé léto už bylo pryč a před námi byla meteorology hlášená biblická potopa, počasí na poslední Headliner Ponton vlastně klaplo. Kapky se počítaly v jednotkách a kdo se rozumně oblékl, užil si krásný večer na čerstvém vzduchu. Sofian řádku převážně už hitových písní zakončil na přání publika skladbou Jizvy (na výběr bylo ještě Poslední cigáro, ale nemělo moc velkou šanci) a zdekoval se z pódia. Bylo to intenzivní a krásné.
Stejně jako již zmíněný Purpl Boi, jednočlenný projekt multi-instrumentalisty Jakuba Svobody z kapely Mydy. To jsou písničky, panečku. Doufám, že se s jeho sólovou muzikou budeme nadále často potkávat.