Počet umělců, kteří si na platformě vydělají ročně v rozmezí od 10 tisíc dolarů do 1 mil. USD, se od roku 2017 téměř ztrojnásobil, přičemž polovina umělců, kteří si na Spotify přišli alespoň na 10 tis. USD, je ze zemí, kde angličtina není prvním jazykem.
Spotify tyto údaje zveřejnilo jen několik dní před tím, než s vlastní zprávou za rok 2023 přišla Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Dle údajů z její Global Music Report vyplývá, že celkové příjmy průmyslu dosáhly v roce 2023 částky 28,6 miliardy dolarů a meziročně vzrostly o 10,2 %. Šlo tak o devátý růstový rok za sebou. Více než dvě třetiny těchto příjmů (67,3 %) tvořily výnosy ze streamování. Samotné tržby z předplatného streamingu vzrostly o 11,2 % a tvořily téměř polovinu (48,9 %) celosvětového trhu. V roce 2023 přesáhl počet placených předplatných hudebních streamovacích služeb poprvé 500 milionů a nyní dosahuje více než 667 milionů uživatelů placených předplatitelských účtů.
A protože jsme v minulém vydání zmínili návrat vinylů do anglického spotřebního koše, tak nezapomínáme ani na fyzické nosiče. Výnosy z jejich prodeje v roce 2023 celosvětově vzrostly o 13,4 % (v roce 2022 šlo o 3,8 %). Díky renesanci zájmu o vinyly i prodeje CD dosáhla hodnota prodaných fyzických nosičů hudby loni částky 5,1 miliardy dolarů. Jejich podíl na celkových příjmech průmyslu se tak zvýšil na 17,8 % (v roce 2022 to bylo 17,3 %). Největšímu zájmu se fyzické nosiče těší v Asii, kde zákazníci vytvořili téměř polovinu (49,2 %) celosvětových tržeb za tyto nosiče.
Jediným formátem, který v roce 2023 zaznamenal pokles, jsou tržby ze stahování a dalších (nestreamovaných) digitálních formátů, kde došlo ke snížení příjmů o 2,6 %. Celkově tento formát představoval v roce 2023 pouze 3,2 % celosvětových příjmů za hudební nahrávky.
Přesto, že se Spotify i IFPI vzájemně potřebují, určitá dvojkolejnost se v datech obou organizací přeci jenom objevuje. „Zatímco hudební průmysl stále považuje úspěch v žebříčcích za klíčovou metriku pro prosazení se, naše data ukazují, že 80 % umělců, kteří globálně vygenerovali alespoň 1 milion USD, se nedostalo do žebříčku 50 nejlepších každodenních globálních skladeb Spotify,“ konstatovala Alicia Sbrugnera, Head of Music ve Spotify.
Tipy na hudbu, kterou u nás v rádiích neuslyšíte
Kapela The Co Founder oznámila vydání nové desky nazvané Never Miss A Good Opportunity To Shut The Fuck Up. Vyjde 17. května a skupina z amerického Oaklandu na ní fanoušky potěší desítkou novinek. Prvním singlem je aktuální Shoes For Runners.
Chytlavá hitovka stojí na zvonivé melodické kytaře a příjemném zpěvu hlavní tváře kapely Haydena Ellera. Všechno zde správně odsýpá, v refrénech si kapela posluchače podmaňuje melodickými háčky, riziko stereotypu mizí s použitím zkreslené kytary. Naprosto pohodové necelé tři minuty, které, pokud by zazněly z rádia, člověka přiměly zvýšit hlasitost a oddat se rytmu.
Na novinkové desce The Co Founder, kterou produkoval Jordan Krimston (a zahrál si na ní také na bicí a klávesy) se kapela odkazuje na legendárního Toma Pettyho, ale i na kapely Militarie Gun a Webbed Wing jako své inspirační vlivy. Spřízněnost lze najít v lehkosti podání i v uvolněném nádechu nahrávky, znějící naprosto svěže a nenuceně. Pokud se i zbytek alba ponese ve stejném duchu, půjde o jednu z nejpříjemněji znějících letošních desek. Proto by bylo škoda ji minout.
Už své desáté album vydává 19. dubna clevelandské trio Cloud Nothings. Jmenuje se Final Summer a po prvních dvou singlech (Final Summer, Running Through The Campus) je k dispozici novinka I'd Get Along.
Je přesně taková, jak kapelu známe i z pódií v Česku. Kytarově našlapaná, vokálně expresivní, bubenicky dynamická, basově podporující. Jednoduchý banger, kde nálada a tah na branku dominují a který skvěle zapadne do koncertního setlistu. Klasika z dílny Cloud Nothings, kterým viditelně nedochází síly ani nápady.
„Během pandemie jsem byl docela posedlý kapelou Earth, což vedlo k posedlosti jiným doom metalem, a pak jsem si začal kupovat spoustu fuzz pedálů a stahovat si pluginy na zkreslení online – v podstatě všechno, co by rozbilo můj kytarový zvuk, aby nově zněl jako muzika, kterou jsem poslouchal,“ vysvětlil zpěvák a kytarista Dylan Baldi. Singl I'd Get Along je podle něj písničkovým modelem, na kterém si zakládal Kurt Cobain - masivně znějící kytara, kterou obklopuje až popová melodie a bicí, jež si jedou vlastní závod.
Nová deska Final Summer bude obsahovat deset položek, které se vměstnají na plochu pouhých 29 minut. A z prvních tří singlů se dá odvodit, že je kapela kreativně na vrcholu a její mix melodií a nespoutaných kytarových linek má stále co říct nejen pravověrnému jádru fanoušků.
12. dubna vydá label Sub Pop nový singl chicagské kapely FACS. Obsahovat bude nový singl North America Endless a cover písně The Eurythmics Take Me to Your Heart. Zatím je k dispozici pouze vlastní materiál North America Endless, narativní, valivě se rozvíjející, atmosféru postupně budující počin, který posluchače vtahuje do své podstaty, aby ho, zneklidněného tím, co právě vyslechl, nechal s jeho myšlenkami a možnou osobní katarzí.
Aktuální singl navazuje na loňské páté album Still Life in Decay. Zároveň přináší určitý posun. „Hodně jsme mluvili o tom, jak začlenit melodii novým způsobem do materiálu, který jsme začali psát po Still Life in Decay, a toto byl jeden z prvních experimentů. Textově jde o disociaci potřebnou k životu v této zemi a bezmoc, kterou může přinést beat na konci písně, je jeden z mých nejoblíbenějších,“ uvedl zpěvák a kytarista Brian Case. Kapelu s ním tvoří ještě kytarista Jonathan Van Herik a bubeník Noah Leger.
O předělávce Take Me to Your Heart od Eurythmics Case říká: „Eurythmics jsou naše oblíbená kapela. Od doby, kdy jsme s FACS začali, jsme se kolem této písničky motali, ale z nejrůznějších důvodů jsme se k jejímu dokončení dostali až teď. Tato píseň má spoustu prvků, na které se při psaní zaměřujeme – opakování, prostor, melodie daná očekávání a texty podobné mantrám, které lze vykládat několika způsoby. Podle toho, z jaké perspektivy se na ně díváte.“
Nové, své už páté album vydala americká zpěvačka Rosie Tucker. Jmenuje se Utopia Now! a nese se v duchu indie rocku. Typickým reprezentantem je i aktuální singl Fish/No Fun. Dominuje je křehký zpěv, kterému adekvátně slouží jednoduchý nástrojový doprovod. Dynamické proměny v rámci skladby přinášejí nejen různorodost a svěžest, ale opisují také zajímavý oblouk, díky čemuž se může stát inspirativně členitou.
Příběh vydání desky Utopia Now! je příznačný a reprezentativní pro řadu indie umělců. Rosie Tucker vydává svou muziku už téměř deset let. S předchozím albem Sucker Supreme (2021) se přesunula k známému labelu Epitaph, ale během nahrávání novinky Utopia Now! se dozvěděla, že ji vydavatelství vyhodilo. Přešla tak k menšímu nezávislému labelu Sentimental Records a v nových skladbách reflektovala i to, co moderní kapitalismus přináší.
Kromě bicích a basových partů v několika skladbách všechny nástroje na 13 skladbách desky nahrála samotná Rosie Tucker. Jedním z důvodů je i to, že hudba je pro ni nakolik osobní a intimní, že se jí nejsnáze daří vyjádřit právě prostřednictvím sebe sama. Nepřekvapí proto, že produkce se ujal její nejbližší člověk, přítelkyně Madison Scheckel, v hudebním světě známější jako Wolfy.
Devadesátkový zvuk, nálada i nádech. Svižně plachtící kytary, civilní zpěv a bubny, které nezpomalují. Tak zní aktuální singl floridské pětice Smelter nazvaný In Spades. Naprosto zachycuje ducha doby, kdy grunge byl na vrcholu, člověku se tak při poslechu vybaví flanelové košile, džíny, boty s traktorovou podrážkou i vůně zapáleného jointa.
Při poslechu novinky Smelter je jen stěží k uvěření, že kapela se dala dohromady v roce 2020 a její členové jsou součástí kapel Ephemeral, Domain a Gouge Away. Celou její diskografií, kterou kromě singlu In Spades tvoří ještě EP Muffler (2021) a New Skin (2023), se prolíná dynamický zvuk zvýrazněný patrným zkreslením kytar a střídáním dynamických a klidnějších pasáží.
I kvůli angažmá ve svých původních kapelách kapela dosud neměla moc příležitostí představit se jinde než v Severní Americe, ale pro letošní rok skupina počítá s četným koncertováním, a to i v destinacích, kde dosud nehrála. Pokud se vypraví do Evropy, rozhodně stojí za to zajít se na ně podívat. Pro náctileté z devadesátek jde o zvukový návrat do mládí, pro jejich děti pak živou ukázku toho, na co že to ti rodiče vzpomínají.
Kapela Hot Joy z amerického St. Louis vydává 19. dubna své debutové EP Small Favor. Po úvodním singlu Fingers on my Side dala nově k dispozici skladbu Folded Tongue. Zatímco Fingers on my Side je drobná hravá skladba s jemnou kytarovou drobnokresbou, jež v refrénech mohutní, Folded Tongue na to jde trochu jinak. Hned od úvodu sází na masivnější kytarovější zvuk, zdvojený vokál a více kompaktní výraz. I proto Hot Joy posluchači dopřávají to samé a nepotřebují na to více než 95 sekund.
Hot Joy je novým projektem zpěváka a kytaristy Austina McCutchena (Choir Vandals, Auxiliary Foxing), který dal dohromady se zpěvačkou a a baskytaristkou Nicole Bonura, kytaristou Curtem Oschnerem a bubeníkem Wilem McCarthym. „Folded Tongue byla první písnička, kterou jsem pro Hot Joy napsal," konstaloval McCutchen. „Poprvé se v mých hlasových poznámkách v telefonu vyskytuje v lednu 2021. Šlo o první písničku, kterou jsem Curtovi poslal, když jsme se začali bavit o vzniku tohoto projektu. Folded Tongue je o strachu z konfrontace, i když člověk ví, že jde o správný krok, který mu z dlouhodobého hlediska usnadní život."
„I když se může zdát snazší předstírat souhlas, aby se předešlo okamžitému nepohodlí, tento přístup nakonec vede k ještě větším problémům. Písnička zkoumá napětí a obtížnost toho stát si za tím, jak se člověk skutečně cítí nebo co chce říct, i když to může být nepříjemné. Je totiž důležité nejen jít za věcmi, které považujeme za zásadní, ale být upřímný i o svých pocitech a přesvědčeních," doplňuje Nicole Bonura.
Všichni čtyři členové kapely jsou přátelé a členové DIY scény v St. Louis. McCutchen se do projektu pustil, když pociťoval vyhoření při tvorbě pro punkové Choir Vandals. „Začal jsem se cítit jako osamělý šílený vědec. Dospělo to do bodu, kdy jsem nebyl s tím, co píšu, spokojený.“ I když byl zvyklý tvořit sám, najednou mu chyběl někdo, kdo by s ním hudbu vytvářel. Zavolal proto svému kamarádovi z dětství Curtovi Oschnerovi a po pár jam sessions měla dvojice rozpracovaných téměř 15 písní. Část z nich se objeví na debutovém EP Small Favor.