Tehdy hráli Etc… ve výjimečně silné sestavě, která ale nedostala příležitost natočit studiovou nahrávku. Spolu s Mišíkem v kapele působili houslista Jan Hrubý, kytaristé Jiří Jelínek a František Francl, baskytarista Vladimír Padrůněk a bubeník Jan Noha. Jejich tehdejší chemii připomínají především živé záznamy, které vznikly pro rozhlas. Osm ze třinácti skladeb na albu Na okraji vychází vůbec poprvé.
„Koncerty Etc… byly rockově vyhraněnější, našel se na nich prostor i pro instrumentální skladby s narůstajícím vlivem jazz rocku. V červnu 1976 odešel kytarista Petr Pokorný a od následujícího měsíce soubor koncertoval s Jiřím Jelínkem z právě rozpadlé Expanze. Nová sestava Etc… vystoupila 31. července 1976 na festivalu Koncert mladosti v západoslovenském městě Pezinok, osmnáct kilometrů od Bratislavy,“ popisuje ve sleevnote alba atmosféru vzniku nahrávek publicista Jaroslav Riedel. „Mišík na jevišti v Pezinku uvedl Jelínka slovy: „Nejenom na Slovensku opouštějí dobří muzikanti kapely a jdou si vydělávat všelijak do baru. I nás opustil jeden člověk, který si šel vydělávat ke Country Beatu. Takže vlastně máte možnost sledovat premiéru mladého, jedenadvacet let starého kytaristy. Jiří Jelínek poprvé s náma na pódiu.“
Koncerty Etc… tehdy kombinovaly Mišíkovy balady a rockové skladby s jazzrockovými instrumentálními pasážemi. „Měli jsme dost košatý repertoár a určitě to nepůsobilo na koncertech nudně. A ta jazzrocková éra měla své pozitivum i v tom, že nás přinutila ovládat dobře své nástroje,“ popsal éru houslista Jan Hrubý.
„Sestava Etc… z roku 1977 bohužel nemohla natočit dlouhohrající desku; vyšel jen jeden singl,“ připomíná dále ve sleevnote Jaroslav Riedl. Nahrávání skladeb Já mám schůzku o půl páté a Lady Vamp prý bylo takřka v utajené atmosféře. Konalo se v noci v Mozarteu pouze za asistence technika Jiřího Rohana a bez hudebního režiséra. „Obě singlové písničky se dočkaly také anglických verzí na albu They Cut Off Little Boy’s Hair (bylo dokončeno s Mišíkovým zpěvem v angličtině 17.–21. října 1977),“ připomíná Riedl.
Celé jazzrockové období Etc… skončilo předčasnou smrtí kytaristy Jiřího Jelínka, který trpěl depresemi a vnitřními běsy. „Jirka Jelínek byl skutečně geniální muzikant, který sice nejradši hrával McLaughlina, ale zároveň taky skvěle uměl zahrát blues i normální písničky. Hrál hlavně senzační doprovody – do sól se nikdy příliš nehrnul, i když je uměl. Škoda že toho po něm nezůstalo moc zaznamenáno,“ vzpomínal na něj Vladimír Mišík v knižním rozhovoru Ondřeje Bezra Byl jsem dobrej. „Jirka byl citlivý, ale bohužel hodně nemocný kluk. Trpěl maniodepresivními stavy, jejichž důsledkem byla jeho sebevražda. Jednoho dne přišel na zkoušku a vůbec nemohl hrát. My jsme nevěděli, o co jde, chvíli jsme ho uklidňovali, což moc nefungovalo, pak se sebral a šel domů. Tehdy jsme ho viděli naposledy. Odvezli jej do Bohnic, odkud ho jeho tehdejší děvče vzalo po dvou měsících, kdy se zdálo, že je z nejhoršího venku, na revers k sobě domů, ale jeho touha po sebezničení byla příliš silná…“
Album Na okraji, které zachycuje Mišíkovo málo známé období, vyjde na podzim 2022 také v limitované edici na vinylu.
Tracklist
1. Mlýn
2. Touha
3. Dubová kulička
4. Biograf
5. U kiosku
6. Pomalu v revolver se ztrácí víra
7. Než spadla klec
8. Baby Will You Please Help Me
9. Na okraji
10. Hra s ohněm
11. Já mám schůzku o půl páté
12. Lady Vamp
13. Veselý Jirka