„Přišli všeho všudy dva novináři, dali jsme jim desku, ať si ji poslechnou, koupili pivo a šli jsme domů,“ odpověděl Mick Jagger na Fallonovu otázku, jestli si vzpomenou, jak probíhala tiskovka k úplně prvnímu albu.
Představení Hackney Diamonds, čtyřiadvacáté studiovky Rolling Stones, bylo nesrovnatelné. Koneckonců desku s novými vlastními skladbami vydávají po dlouhých osmnácti letech. V divadle narvaném fanoušky připomínalo spíš další z Fallonových late night shows – a nutno dodat, že Fallon tomu svým výkonem dost přidával. Ale když už konečně došla řeč na nahrávku, vtipkovalo se, vzpomínalo a občas i trochu mudrovalo.
„Vlastně vznikla docela rychle,“ chopil se slova Ronnie Wood. „Poletovalo okolo nás hodně nápadů, šlo jen o to dát je do kupy. Takže jsme to natočili přes Vánoce.“
„Byli jsme pořád na turné, došlo nám, že bez deadlajnu to nedotáhneme. Tak jsme si řekli: pojďme začít o Vánocích a do Valentýna to mít hotové,“ doplnil ho Jagger s tím, že to šlo nakonec ještě rychleji, protože už v lednu bylo nahráno a mohlo se jít míchat.
Stouni byli v dobré náladě, často se s moderátorem špičkovali a celá akce připomínala všechno, jen ne klasickou tiskovku k nové desce. V jednu chvíli hudebníci zvážněli, logicky když přišla řeč na Charlie Wattse a jestli po jeho smrti příprava nové desky probíhala jinak.
„Od té chvíle, co je Charlie pryč, probíhá úplně všechno jinak. On byl zkrátka čtvrtý z nás,“ zavzpomínal Richards. Na albu se Watts ale objeví, dvě skladby s ním natočila kapela ještě v roce 2019, dva roky před jeho smrtí.
Trochu rozpačitě vyzněla část, kdy se Fallon snažil projet Hackney Diamonds skladbu za skladbou a vytáhnout z muzikantů, o čem jednotlivé skladby jsou. Dočkal se velmi strohých odpovědí, z nichž nejzáživnější byla asi ta Richardsova k Tell Me Straight (Řekni mi to upřímně): „Já vám řeknu upřímně, že vůbec nevím, o čem to je.“
Na nějaké bližší informace k desce či její hlubší rozbor si tak ještě budeme muset asi počkat, až se Stouni rozpovídají případně v dalších rozhovorech. Zlatý hřeb necelé půlhodinky bylo samozřejmě představení pilotního singlu Angry. Premiéry se dočkal i klip, ve kterém píseň na ikonických billboardech Sunset Stripu zpívají Stouni digitalizovaní do řady ze svých období, od šedesátek po devadesátky. Jednoduchý nápad, výtečný výsledek.
Co k Angry vlastně dodat, než že je to absolutní hit na první poslech a klasičtí Stouni se vším všudy, jak je fanoušci milují? Krásně to šlo vidět na všech těch srdíčkách a vzdychání „WOOOW“, které diváci během premiéry posílali do chatu. Ta kapela jako kdyby nestárla. Bude takhle znít celá deska? Uvidíme už 20. října, kdy Hackney Diamonds vyjde.