Ten den byl na Pop Messe byl hudebně velmi bohatý, a přestože byl také velmi horký, stihl jsem toho shlédnul opravdu hodně. Zaměřil jsem se i na zástupce ze sousedního Slovenska, kteří předvedli velmi kvalitní vystoupení a v Brně si ostudu opravdu neudělali. Ba právě naopak. Byli ozdobou programu. Vedle kapel jako jsou Gurriers, Sleaford Mods či Kiasmos, o nichž psal kolega wlado, se Slováci neztratili.
Billy Barman
Když jsem odpoledne do areálu Velodromu dorazil, stihl jsem si akorát tak vyslechnout ostrou výčitku od Nikoly Muchy, že jsem nestihl koncert její kapely, a na hlavním pódiu začal koncert slovenské skupiny Billy Barman. Tuto kapelu vedenou Jurajem Podmanickým a Jozefem Vrábelem mám hodně rád, a na jejich set jsem se moc těšil.
Kapela zahrála kolekci písní, která byla průřezem jejich tvorby včetně posledního alba Galéria duševného zdravia. Nechyběly ani jejich největší hity jako Traja, Mladým Chýba Vojna, Strmá Voda, Vrkoče, kterou Juraj Podmanický zahrál sám jen s akustickou kytarou nebo Sloboda, kterou kapela uvedla vzkazem „Buďte rádi, že žijete v České republice“. Viděl jsem je naživo několikrát, vždy jsem si jejich koncert užil, a i včera v odpoledním slunci se jim podařilo vytvořit jedinečnou a neskutečně přitažlivou atmosféru a publikum roztančit a rozezpívat svojí svěží a současně znějící muzikou. Opět prokazovali, jak se jim daří nenásilně a s lehkostí mazat hranice mezi alternativní nezávislou hudbou a popovým mainstreamem a míchat pestrou škálu různých hudebních stylů od indie popu a elektroniky přes akustickou melancholii až ke klubové tanečnosti. A když k tomu přičtete výborné metaforické texty a melodické vokály obou frontmanů, nelze se divit, že jsou u našich východních sousedů jednou z nejoblíbenějších domácích kapel. Pro mě to byl skvělý start pátečního festivalového programu. Po skončení jejich koncertu jsem odcházel vstříc dalším hudebním zážitkům se širokým a šťastným úsměvem na rtech.
FVLCRVM
Dalším slovenským zástupcem byl producent, multiinstrumentalista a zpěvák Pišta Kráľovič aka FVLCRVM, kterému se daří vše, na co sáhne. Už dávno překročil hranice Slovenska a zařadil se mezi špičku evropské elektroniky. FVLCRVM za občasného doprovodu tanečnic na Pop Messe předvedl opulentní audiovizuální show plnou abstraktních futuristickými prvků. Boural bariéry mezi DJ setem a vokálně-instrumentálním představením. Světla i projekce, se kterými umělec nezřídka vtipně komunikoval, doprovázely jeho nakažlivé, maximalistické a nepředvídatelné tracky plné modulovaných beatů, divokých apreggií a neobvyklých samplů, které sice neohraničují žádná žánrová omezení, ale v nichž je slyšet zvuková inspirace v 90. letech, v popu nulté dekády a excentrické klubové elektronice. Byla to prostě dechberoucí elektrizující show, která snesla nejpřísnější světová srovnání. FVLCRVM opět prokázal, že je to nejlepší, co současná nejen slovenská scéna momentálně nabízí. Po skončení jeho setu se mi chtělo zvolat „Pišta je král“.
MEOWLAU X VAL
Dub&popový projekt Meowlau x Val pro mě byl největším překvapením a mým osobním objevem pátečního programu Pop Messe. Neznal jsem je, ale dostal jsem na ně doporučení (už nevím od koho, ale moc mu děkuji), tak jsem se na ně zašel podívat do haly brněnského výstaviště přiléhající k velodromu, ve které se nachází Fléda stage. A spadla mi brada.
Meowlav x Val tvoří dívčí duo Laura Jašková (Meowlau) střídající basu a kytaru (mimochodem, je to ta holka, která hraje basu s Billy Barman) a nezaměnitelná zpěvačka Valentina Vlková (Val), které doplňuje mistr dramatických beatů bubeník Martin Miklis.
Když trojice odpálila svůj set, zůstal jsem stát s otevřeným ústy a v hlavě se mi honily otázky „Co to sakra je? Je to drum’n’bass? Je to pop? Je to breakbeat? Je to punk?“. Je to všechno. Stojí to na neodbytných tanečních rytmech, silných refrénech a na experimentech se zvukem. Je to plné energie a pozitivity, je to pestré a hravé a je to skvělé. Byl to intenzivní zážitek. Někdy si na ně zajděte.
