Darkthrone jako kapelu, která je jedním ze základních pilířů severského blackmetalu, nebo prostě obecně blackmetalu, netřeba dlouze představovat. Díky letitému spojení Gylve Fenrise Nagella řečeného Fenrize a Teda Skjelluma (Nocturno Culta), které trvá od roku 1988 mají milovníci tvrdého žánru ve sbírkách mnoho kvalitního metalu a je s podivem, že i po tolika žánrově i mimožánrově silných nahrávkách dokáží Darkthrone tak příjemně překvapit.
A co že je na desce tak zásadního? Je to jednoduše návrat do dob největší slávy kapely i blackmetalu. Posluchače od prvních tónů zavalí atmosféra země mrazu i depresivní samoty planet vzdálených mnoho světelných let. Fenriz – který je nejen „frontmanem“ ale i přední tváří současného norského blackmetalu (a regionálním politikem v Kolbotn – kde celý život žije), čaruje na desce od prvních vteřin. Střídá se zde akustická poloha jemného našlapování číhajícího lovce v zasněžené tajze, i ladných krůčků dvorských tanců středověké temné éry lidstva, s tvrdým rejem ocelových úderů, nadpozemských riffů a úpěnlivého sténání, jak vystřižených z obrazů romantických krajinek, které zdobily venkovské příbytky ještě v polovině minulého století. A přesně takový ráz má nálada této desky - je to volání starodávného světa, sálajícího tepla, které je zavřené za malým okénkem selského stavení na sněhem zavátých horských kopcích.
Tematicky se na nové desce objevují texty, které se věnují (jak je dobrým zvykem tohoto žánru) přírodní estetice, duchovním a filosofickým otázkám a nakonec i satanovi. Hlavní vokál Nocturno Culta opět skvěle doplňuje Fenrizovo doprovodné kvílení a kníkání to vše zasazeno do pomalých břinkavých rytmů plných zlomů a změn.
V rámci celé ohromné diskografie Darkthrone zaujímá Astral Fortress neskutečné dvacáté místo. S ohledem na jeho zvuk ale i kompoziční promyšlenost a obsah ho můžeme s klidem zařadit do nejúspěšnější a v pravdě blackmetalově nejčistější éry kapely mezi lety 1993 – 1995, kdy vznikla nejzásadnější alba A Blaze in the Northern Sky, Under a Funeral Moon, Transilvanian Hunger a Panzerfaus. Překvapením pro mnohé posluchače je pak tento návrat především po dvou posledních deskách "Eternal Hails......" a "Old Star", které se žánrově přibližovali spíše Black-Punku, anebo zvláštně titulovanému a ještě hůře definovatelnému žánru Blackened Crustu. Na těch nejvíce prosvítala Fenrizova letitá láska k světu a zvuku tradičního rock´n´rollu a hard ´n´heavy kultuře. Osobně (a nejsem jediný fanoušek) jsem velmi rád, že došlo k tomuto současnému úhybu Darkthrone tak fanouškům „černého-kovu“ nadělili předčasný dárek k slunovratu v podobě sedmi atmosférických a neskutečně hutných skladeb ve čtyřiceti minutách. Mé nejoblíbenější momenty alba jsou písně Stalagmite Necklace, a The Sea Beneath the Seas of the Sea, ale rozhodně Astral Fortress stojí za poslech celé.
Obal, který kapela zveřejnila už před nějakou dobou, mohl evokovat odklon od tradičního blackmetalu k hipterským formám metalu – které se projevují velmi specificky zejména na vizuální stránce nahrávek. Nakonec však při pohledu na celou diskografii Darkthrone nezbývá než konstatovat, že černobílá fotografie prostě k blackmetalové estetice patří a v jejich případě dokonce dekoruje ty nejzásadnější nahrávky.
Verdikt: 90 %
Zřejmě nejblackmetalovější deska pozdního období Darkthrone, která posluchače přenese zpět v čase do poloviny devadesátých let.
Tracklist:
- Caravan of Broken Ghosts
- Impeccable Caverns of Satan
- Stalagmite Necklace
- The Sea Beneath the Seas of the Sea
- Kevorkian Times
- Kolbotn, West of the Vast Forests
- Eon 2