Obrázek k článku RECENZE: Nahodit šusťáky a hurá na rave. Porsche Boy servíruje nejtanečnější desku roku
| Tomáš Kulhavý | Foto: Weloveverysimple

RECENZE: Nahodit šusťáky a hurá na rave. Porsche Boy servíruje nejtanečnější desku roku

Že se na techno šusťáková souprava nehodí? Porsche Boy přesvědčuje o opaku a nutno podotknout, že sportovní oblečení přijde vhod i při poslechu jeho nového alba. Připravte si brýle – jde se „dupat“!

Východoslovenský zástupce mladé generace na své druhé sólovce ŠUŠŤAK BOY opět kombinuje rap se směsicí elektronických žánrů. Oproti pilotní desce zachází Porsche Boy s využíváním tanečních beatů ještě dál. Pokud jsme na prvotině mohli slyšet vlivy housu nebo garage, novinka se nebojí sáhnout i po tvrdším technu nebo drum & bass.

Jsou to právě přepálené basy, britský sound a převážně rovné beaty, které album rámují. Nutno podotknout, že fanoušci elektroniky si přijdou na své, ale těm, kteří přišli hlavně kvůli rapu, může připadat po chvíli tracklist repetitivní. Tomu nepomáhá hlavně daleko slabší první polovina alba. Ta by se dala přirovnat k nekonečné cestě do klubu. Ve chvíli, kdy na rave dorazíte, máte radost, že jste nezůstali doma. Mohli jste si ale přece jenom vzít Bolt.

Z první pětice singlů stojí za vypíchnutí pouze otvírák (SUSTAK BOY), který úspěšně předznamenává, v jakém duchu se ponese zvuk celého alba. Vytknout se mu dá slabší hook, který ale kompenzuje několik sympatických bars a nenápadný switch v jeho druhé polovině. Následný track HANDZUP pro změnu zapamatovatelný moment nabízí, ale bohužel spíše v negativním slova smyslu. Prvoplánový beat s opakovačkou „Put Your Hands Up“ bude zajisté fungovat na živých koncertech, ale těžko vymyslet větší klišé. Zde se sluší říct, že celá deska je už z podstaty předurčená právě do klubů, kde posluchač plno podobných nešvarů odpustí.

Stejně tak bychom mohli pokračovat s výčtem slabších a neoriginálních momentů u singlů „mam sa fajn“ a „jak mam chut“. Ať už to jsou slabé texty („Robím love / nad námi slnko, okolo modré “) nebo odbyté featy, ze kterých stojí za zmínku pouze povedený vstup Shimmiho.

Druhá polovina pak funguje bez výjimky skvěle! Porsche Boy balancuje mezi tracky, na kterých si nás pouští k tělu, a údernými ale nápaditými skákačkami.  Společně se SIMLIVINLIFE servíruje zádumčivou nahrávku „farebny drink“, aby následně posluchači vykopl dveře asi nejtvrdším dropem z celého alba na tracku „AIRBNB“. Ten navíc pomocí vtipného skitu naváže na nahrávku „SPINAVY HITTT“ tak plynule, až se člověk musí smát.

Vrcholem desky je introspektivní „TOTO SME MY“. Stejně jako v případě hitu „back.in.the.dayz“ z předešlého alba se zde potvrzuje, že Porsche Boy zvládá tvořit i ve vážnějších polohách. Vhodná je také volba pomalejšího beatu, díky které vynikne bezpochyby nejzajímavější text alba.

VERDIKT: 65 %

Nevyváženost nahrávek a nešťastně sestavený tracklist domácímu poslechu ubírá. Slyšet album v plném klubu bude ale zážitek. Zvlášť za doprovodu všudypřítomného šumu vycházejícího z šusťákového moshpitu.