V první řadě mě zajímalo, v čem to zmíněné Trafikovo Melodrama tkví. Původně můžeme mluvit o dvou významech termínu: jednak to může být dle definice melodrama (či melodramu) z 18. století technika kombinující mluvenou recitaci s krátkými pasážemi doprovodné hudby nebo sentimentální, až patetický žánr francouzské opery z přelomu století 19., ve kterém je jasně definováno dobro a zlo. A vždy v něm vítězí dobro.
Ačkoli varhanní nástup desetistopého projektu vrací posluchače hodně do minulosti, druhé vysvětlení můžeme škrtnout. Deska má prý být mixem rozličných pocitů zapečetěných v textech, jejichž podklady vznikaly již od roku 2019. Od té doby svět prošel turbulentní změnou, stejně jako Melodrama. Trafik je přece jen angažovanou osobou, jíž není veřejný prostor lhostejný. A tak produkoval, měnil, škrtal a přidával a vháněl do hudby emoce pod tlakem. Nebyly jen pozitivní, stejně jako dění kolem nás, což je na výsledku slyšet.
První definice je tedy bližší – převedeme-li ji do současné doby. I když je Mike Trafik hrdý na to, že do své muziky vmíchává spoustu žánrů, dá se podle mě výsledek i tak popsat jako výhradně rapový. Výraznou měrou k tomu přispěli hosté. Také produkce je vlastně klasicky „trafikovská“. Snaha odlišit a zosobnit produkční stopu od tvorby PSH, s níž je tak úzce spjat, se tím pádem tolik nepovedlo. Rukopisu neutečeš. Ale věřím, že fanouškovi tohle nevadí. Posluchač, tak, jak si jej představuji, totiž na Melodramatu dostane, co chce.
Dospělý rap
Od roku 2012, kdy Mike Trafik vyprodukoval desku s Beatbustlers, utekla dlouhá doba. A přesto má člověk díky poslechu této novinky pocit, že to bylo maximálně pár měsíců. Trafik se na Instagramu vyjádřil, že ignoruje trendy, a při pohledu na tracklist mu musím dát za pravdu – drtivá většina hostů prožila svůj prime time v desátých letech nového milénia.
Začněme dvojicí Penerů – Orionem a Vladimirem 518 – která obvykle Trafika doprovází. Orion album otevírá v grandiózní produkci hodné velkých slov. Český rapový veterán tu sice odevzdal osobitou flow, ale v ne úplně zajímavém textu. Track dostal název Nany Nau a to citoslovce rámuje výsledek vcelku jasně. Emoci v ní nerozumím, stejně jako velké části slov.
Vladimir se pak objevuje v tracku Z fotky mý mámy kape krev, na němž spolupracoval s Katarzií. Předobrazem byl text Michala Horáčka pro představení Cirk La Putyka. A i když Trafik, znovu podle jeho sdělení, cítil „emotivní jízdu mísící bolest a vzpomínky“, mně se zdála spíš jako plochá horská dráha. Možná je to generační věc – což ale neznamená, že píseň nemá svou hloubku pro jiné.
Já jsem si nakonec na Trafikově albu svůj grál našel později, na místě, kde jsem jej opravdu nečekal. A to ve sloce Candymanea v tracku Karty na stůl. Je to skoro až slamové představení, které se spoléhá na prostou sílu slov. Hudba samozřejmě zahraje svou roli, každopádně sdělení nepřebije, ale velmi vkusně se s ním snoubí. Tak se dle mého názoru pozná um producenta, který takzvaně čte správně knihu.
Stejně tak jsem si užil Trafikovo oblíbené R&B v osobním tracku Dana Kapitána R.E.M. Neexistuje lepší způsob, jak veřejnosti sdělit, že vyšlo sofistikované album pro dospělé posluchače!
Nahoru dolů
Trochu dvousečná je tu Trafikova velkorysost, tedy prostor, který na desce dobrovolně věnoval ostatním. V každé písni má hosta, který svým přednesem vyplní celý prostor. A v momentě, kdy na mě nezapůsobí, s sebou stáhne mé mínění o celé písni. Přirozeně, jelikož tvoří celek. A právě proto na mě celek alba působí nesourodě. Dělalo mi problém ocenit funky sampling v tracku Praha – Výheň, když mi neseděla vyřídilka Zofie Dares. Tu a tam čistě instrumentální vsuvka by bodla.
Když se ale na Melodrama podívám s odstupem, je to silná nahrávka. Je jen málo věcí, které se tu nepovedly. Vlastně mám jen jednu. Zřejmě nikdy si už nepustím Zákeřnou s Terezou Černochovou. Text, který jako by psal 7krát3 (tím pádem se zvláštním frázováním pro zpěvačku) a ještě zvláštnějším instrumentálem, mi jsou proti srsti. Zbytek písní má minimálně jeden či dva vynikající atributy, které mě přesvědčily si projekt pustit vícekrát. A vracet se k němu. To není vůbec špatné!
Verdikt: 77 %
Mike Trafik může být spokojen – Melodrama opravdu vyvolává rozličné pocity, které je možno interpretovat nesčetně způsoby. Vyjít po deseti letech ven se sólo deskou je výzva, s níž se popral se ctí. I když se nejedná o výkřik posledního trendu, drží se vysokých standardů jak po produkční, tak po performativní stránce. Výsledek bude konvenovat všem, jimž lahodí hudba pražských Penerů.
Boiler room v osmi městech
Po vydání alba Melodrama vpřichází na řadu unikátní klubové turné, které začíná 1. března 2025 v Českých Budějovicích, křest desky v Radlické Kulturní Sportovně přijde na řadu 4. dubna. Mike Trafik plánuje osm zastávek po celé České republice, přičemž každá z nich bude v omezené kapacitě okolo 200 lidí. „Toto turné bude něčím opravdu výjimečným, protože koncerty budou mít unikátní setup, který bude vycházet z konceptu boiler room. Stage bude umístěna uprostřed mezi diváky, což přinese naprosto osobní a intenzivní zážitek pro všechny, včetně nás,“ popisuje. Na každé zastávce Trafik uvítá několik hostů, budou mezi nimi mimo jiné Vladimir 518, 7krát3, Orion, Katarzia či Žofie Dares.