A to je velká změna – Viet Anh Tran, muž, jehož rapová kariéra začala v roce 2019 v dnes již vlastně neaktivním labelu Die Mannschaft, momentálně není pouhým anonymním hlasem z kolektivu. Vyprofiloval se v jednoho z nejhlasitějších a nejvíce cílevědomých umělců.
Styl, se kterým přišel, sice neodpovídá zašedlým standardům „kvalitního rapu“ s dokonalým rýmováním, frázováním a nekonečnými změnami flow, ale stojí za ním příběh, který nemá jen tak někdo. Unikátní přednes z jeho kuchyně nabídl české veřejnosti náhled pod pokličku tvrdě pracující vietnamské menšiny, jejíž otevřenost není automatická. To je samo o sobě sexy.
Zatímco No More Drama, jak Anki odkazuje v tiskové zprávě, bylo akorát „zhudebňování osobního deníku“ z dětství, které prožil v Sudetech, s přáním, ať všechna dramata tvrdého života v hoodu či v práci skončí, novinka I WANT TO FEEL SAFE je jakýmsi úlevným výdechem. Ankimu to totiž vyšlo – po desce přišly koncerty, z práce se stala zábava a sám rapper se „přestal bát, že nezaplatí nájem“.
(Ne)drama s britským podkresem
Celý koncept je pak takovým ideálním malováním si na tabulu rasa dospělého životního listu s občasnou vzpomínkou na minulost. Konkrétně třeba track BACKGROUND zmiňuje domácí násilí ze strany otčíma, jenž bil jeho matku. Interpret si evidentně vyčítá, že nebyl schopen nic jiného, než zavolat policii. Jenže co měl také v deseti letech dělat…
Velká očekávání jsou asijským diasporám každopádně vlastní jako lidem, kteří zůstali v mateřské zemi. Stejně tak rodinné svazky, které však Anki rozbíjí v písni STRANGERS. Jeho, pro vietnamskou komunitu velmi netradiční uvažování proti nukleární rodině spojené krví, se mi ve spojení s chamtivostí jeho vlastního otce jeví sympaticky.
„Jak moc je důležitá pravá rodina, když mi tady nikdo z nich záda nehlídá. / Mezi námi je tam trochu podoba, ale pro mě jsi jen stranger, nejsme rodina,“ rapuje.
Celé desetistopé desce dává rytmus pětice producentů, Silverboi, badfocus, harsmellow, mazza a Kewu, z nichž zejména první dva zasazují Ankiho přednes do taneční UK garage roviny. Změna je to značná; ostatně No More Drama je jasně trapové album, které se mi zdá živější, energičtější a slova v něm rezonují mocněji. I WANT TO FEEL SAFE je z podstaty věci klidnějším albem, utrpěla zde však průraznost slova, jíž nahrazuje a zároveň kompenzuje atmosférická produkce.
Na druhou stranu má album hosty, kteří se mé tvrzení snaží zvrátit. Kromě tradiční sloky od 66doma se zde představil slovenský rapper Edúv Syn, který svou punkovou vyřídilkou nastavil rovnováhu Ankiho rozjímání v tracku LOTERIE. Deska nepřišla ani o zpěvnou část, o níž se zasadila zatím neobjevená zpěvačka Malvina. Předpokládám však, že mlha se kolem ní rozplyne – jejich společná píseň FORGET ME NOT je evidentně nejoblíbenější stopou posluchačů.
Nebudu se zlobit, pokud Anki svou druhou nominaci na cenu Vinyla s deskou I WANT TO FEEL SAFE promění. Album je zajímavé příběhově, avšak monotónnost Ankiho přednesu se dá bohužel snést tak maximálně na těch deset krátkých stop. Nebýt skvělé produkce, poslouchalo by se hůř.
Verdikt: 80 %
Anki má stále co říct a posluchači mají stále co objevovat. Jsem zvědavý, na kterou podkresovou linku z hlediska žánru nasedne příště. Mimochodem live verze desky by mohla poslat zážitek z poslechu ještě výš, což jako první ukáže listopadový křest v klubu Bike Jesus.