Deset krátkých filmů režiséra Šimona Šafránka přibližuje historii českého rapu očima jeho protagonistů. Dokumentární série, která je k vidění pouze na iVysílání České televize, bude od čtvrtka 20. ledna k vidění kompletní. Dosud bylo zveřejněno pouze prvních pět dílů.
RapStory je první tuzemský seriál, který se věnuje výhradně rapu a přibližuje klíčové momenty jeho historie. „V ideálním případě se tu milovník rapu dozví něco nového nebo uvidí neviděný archivní materiál. A potenciální fanoušci pak rapem načichnou a věřím, že muziku a všechno ostatní si už dohledají,“ přeje si Šafránek a dodává, že ač popularita rapu neustále roste, je jeho popularita stále relativní. „Myslím, že se týká klubů a online poslechu. V časopisech, rádiích, v televizi vládnou hudebníci s kytarami. Je to zajímavý, víceméně generační střet anebo minimálně zlom,“ uvažuje režisér, který dříve natočil mimo jiné dokumenty King Skate a Meky.
Všechny interprety Šafránek zpovídal na pódiu pražského klubu Roxy. „U RapStory jsme věděli, že budeme zpovídat relativně hodně lidí, bylo jich okolo třiceti. A nechtěl jsem natáčet u nich doma, ve studiích... Jednak si pak publikum všímá, jaký ten který prostor je, a jednak jsem chtěl z rozhovorů udělat záchytný bod – místo, které je pro všechny stejné. A přišlo nám, že všechny rappery spojuje klubová stage. Tam jsou doma,“ vysvětluje s tím, že cílem každého dokumentaristy je, aby zpovídaný co nejdřív zapomněl na kameru a přestal hrát.
Ač nemá Šafránek rád stavění model, přiznává, že patosu se vůbec nebrání, jen je potřeba ho vyvažovat. „Společně se střihačem Šimonem Hájkem patos milujeme. On asi ještě víc než já. Ale jde o to, kde a kolik ho použít. S nostalgií a mramorizací bojujeme pomocí rychlého vyprávění a pubertálního humoru,“ vysvětluje a vyzdvihuje Hájkův podíl na podobě dokumentu.
Lze podle dosavadního vývoje předpovídat, kam se bude v České republice rap ubírat? „Je to fenomén doby; na jedné straně odráží její egoismus, umí být až hollywoodsky nadživotní, ale dokáže taky v břitké zkratce popsat syrovou realitu. Spojení fantazie a upřímnosti funguje vždycky,“ myslí si Šafránek. „Rap má proto šanci rozlít se do všech ostatních žánrů, sám o sobě pak ještě může násobně růst. Do kdy? Než se objeví něco zase trošku jiného? Zřejmě. Nejsem hudební kritik ani vědec – fascinuje mě ale, jak se rap v současnosti lavinovitě šíří, jak rychle se mění a mutuje. A jak oslovuje další a další posluchače.“
Forma krátkých dokumentárních snímků podle autora RapStory dobře ladí s jejím obsahem. „Natáčení mi přineslo uvědomění, jak moc jsou důležité expozice. Jak moc je důležité vědět, o čem chci vyprávět a proč. Protože v tom krátkém čase webových epizod se nedá nikomu nic nalhávat. To je možná podobné tomu, co říkají ti rappeři o rapu, že je to opravdové, že to nesnese faleš,“ říká Šafránek s tím, že oceňoval možnost být nablízku inspirativním, tvůrčím lidem a nahlédnout zblízka do úžasně živé a tvárné muziky.
Dokumentární série, jejíž vybrané díly měly premiéru na Mezinárodním filmové festivalu v Karlových Varech, doplňuje bonusový pořad Lekce rapu, který shrnuje evoluci žánru v Českém prostředí pohledem hudebního publicisty Karla Veselého, a prodloužené sestřihy rozhovorů s jednotlivými respondenty. Vše bude zveřejněno na webu České televize.
"Rapstory bude o generačním zlomu, který zatím není vidět," říká Šimon Šafránek. Poslechněte si podcast Honzy Vedrala.
