Obrázek k článku PREMIÉRA: Vesmírný kovboj kvarteta Point of Few se zrodil v ostravské vysoké peci
| Šárka Hellerová | Foto: Filip Kaleta a Jan Pivoňka

PREMIÉRA: Vesmírný kovboj kvarteta Point of Few se zrodil v ostravské vysoké peci

Před dvěma lety se kvartet Point of Few půvabně uvedl albem Open to Closeness, na což již předposlední listopadový den naváží deskou Peripheral People. Jako první z ní do světa vyráží Space Cowboy, singl, který se zrodil v působivém a běžně nepřístupném interiéru vysoké pece v ostravských Dolních Vítkovicích.

Jejich osobní misí je hrát hudbu, kterou sami ještě neslyšeli. Na scénu přinášejí od roku 2019 čerstvý vítr v podobě souznění elektronické hudby, popu a jazzu. To ocenili například členové České hudební akademie, kteří jejich debutové album zařadili do širší nominace na jazzovou Cenu Anděl 2022. Ocenil ho i kolega Dany Stejskal v rubrice Feedback slovy: „Zvukově perfektní, žánrově barevné a instrumentálně takřka dokonalé.“ Nyní je ale čas na další kapitolu, která začíná právě nyní se skladbou Space Cowboy. O mix písně se postaral londýnský baskytarista a producent Robin Mullarkey, spoluhráč hvězd jako jsou Jacob Collier, Jordan Rakei, Laura Mvula či Quincy Jones. Mullarkey pracoval i s nahrávkami z mikrofonů snímající ambientní zvuk v prostředí vysoké pece, kde vznikal nejen videoklip, ale i samotná nahrávka. Vytvořil tím jedinečnou atmosféru skladby. Master poté vznikl v Amsterodamu u Daria van Helfterena.

Těmito světovými stopami skupina navazuje na laťku, kterou si nastavila na prvním albu, když se jí podařilo jako hosta získat klávesistu Jasona Lindnera ze skupiny Davida Bowieho. Dalšími hosty druhé desky jsou elektronický hudebník, producent a DJ Aid Kid, a americká zpěvačka žijící v Česku Allison Wheeler Nohavica.

Výběr místa natáčení souvisí s výmluvným názvem alba – Peripheral People. „My sami žijeme a tvoříme na periferii republiky, za kterou je Ostrava často považována. Pro natáčení jsme hledali místo, které v minulosti pulzovalo životem, ale dnes je opuštěné a pomyslně i reálně zanesené prachem,“ vysvětluje kapelník Radek Přidal. „Po dlouhém hledání jsme se obrátili k jedné z dominant Ostravy, Dolní oblasti Vítkovice, která bývala zdrojem bohatství a významu Ostravy jako města.“

Vzhledem k tomu, že nezrevitalizovaná vysoká pec č. 4 není veřejně přístupná, nemohla si kapela dopředu vyzkoušet akustiku v prostoru plném železa a plechu. „Měl jsem z toho obavu a byli jsme připraveni na nejhorší, muselo to klapnout na jeden pokus,“ přiznává Přidal. Genius loci ale zafungoval perfektně: „Akustika prostoru ale byla překvapivě skvělá a bylo ohromně příjemné tam hrát. Mikrofony snímající ambientní zvuk jsou nakonec důležitou součástí výsledného mixu.“

Radostná práce to musela být i pro kameramany Filipa Kaletu a Jana Pivoňku, kteří si mohli pohrát s výjimečnou estetikou neobvyklé lokace. Kulisy tvoří pokroucené železo, tráva a mech rostoucí z rozbitého betonu a taky hra světla a stínu. Hlavními hvězdami jsou zde hiphopový groove bubeníka Marka Antoňů a baskytaristy Vlastimila Škody, kytara Radima Přidala a emotivní saxofon Petra Smékala.