Na svém aktuálním albu Mr. Morale & The Big Steppers se Kendrick Lamar vyrovnává se slávou a pozorností, kterou svojí tvorbou strhnul. K ní patřilo i to, že se v roce 2018 stal prvním rapperem, který získal Pulitzerovu cenu.
To, že o výpověď jde v jeho případě víc než o hudbu, bylo patrné z celého pojetí večera. V ohromných kulisách a za pomoci dotažených vizuálních řešení a tanečníků byl středobodem všeho jen a pouze Kendrick Lamar. Bez doprovodné kapely či dýdžeje či dalších elementů, které by mohly odpoutávat pozornost. Krom část s hostujícím Baby Keemem, Lamarovým bratrancem, tady byl jen rapper a jeho mikrofon, do kterého precizně odsekával slova.
Formálně to rozhodně nebyl běžný rapový koncert plný hecování a pořvávání. Celou show Kendrick Lamar pojal jako vlastní veřejné psychoanalitické sezení, kterým jeho i diváky provází hlas britské herečky Helen Mirrenové. Hudebně se zaměřil na aktuální album, ale nechyběl ani průřez hity, jež mělo publikum zažité přeci jen lépe než nové album.
S publikem Kendrick Lamar ale příliš nekomunikoval. V dokonale připravené show na to nebyl prostor ani čas. Vjemy diváků zaplňovalo stoprocentně takřka divadelní rapové představení, v němž nechyběla stínohra ani efektní ohně.
Velkou část plochy zabrala rampa s obří krabicí, do které se Kendrick Lamar v rámci své terapie nechal zavřít, naplnila se dýmem a vznesla se nad hlavy diváků. „Neboj se, není moc škodlivý,“ uklidňovala Helen Mirren rappera i publikum, že v tomto případě udušení nehrozí.
Dá se Kendricku Lamarovi vůbec něco vyčítat? Snad jen – paradoxně – přílišná dokonalost. Všechno včetně stejných koncertních fotek, na které se díváte a které dostane každá redakce po každé zastávce turné, bylo předem do puntíku vypočítané a předpřipravené. Byla to víc show než koncert. A i když nebyla spontánní, strhující byla pro publikum v hale na sto procent.
