Dvojici tvoří Júlia „Julls“ Mihalyiová a Ľubo Krajňák. Výsledek jejich spolupráce je snový, temný pop plný zranitelných textů, syntetických zvukových ploch a kytar. Letos ho zaznamenali na debutovém albu Silent Regions. U příležitosti jejich vystoupení na Pontonu na pražském Střeleckém ostrově jsem Julls a Ľubovi položil několik otázek.
Jak jste se vlastně dali dohromady a co bylo impulsem pro vznik Waterbased?
Julls: Pseudonym Waterbased mě napadnul, když jsem studovala na Novém Zélandu. Začala jsem se tam věnovat potápění a byla (a stále jsem) fascinovaná vodou. Pod tímto jménem jsem vydala první skladby, následně jsem přes Instagram našla Ľuba a náhodou jsme se ocitli ve stejném městě, v Praze.
Ľubo: Oba jsme potřebovali začít novou etapu a nový impuls. Přišel v Praze, kde jsme si s Waterbased našli svoje místo.
Letos jste vydali debutové album Silent Regions, které obsahuje tracky ovlivněné dream popem, noisem a trip hopem. Co vás ve vaší tvorbě hudebně nejvíce ovlivňuje? Prý je to i posedlost Thomem Yorkem…
J: U mě je to hudebně dosti nárazové. Najdu umělce, kterého poslouchám stále dokola každý den až potom potřebuji pauzu a hledám, co mě osloví dál. Během tvorby alba to byl právě Thom Yorke a dánská Lydmor, díky níž jsem se dostala jemně k elektronice.
Ľ: V hudbě mě baví kontrast a překvapení, ale také nevylučuji nic odlišného. Kreativita, nápaditost, myšlenka může být v jakékoli hudbě, je třeba ji jen hledat, pojmenovat, zdůraznit a edukovat, aby se to neztratilo v tom množství hudby.
Album vám produkovali Jonatán Pastirčák (Pjoni, Isama Zing) a Ondra Mikula (Aid Kid). Proč padla volba na tyto dva, jak se vám s nimi spolupracovalo a co vám spolupráce s nimi dala?
J: Sledovala jsem, kdo pracoval na albech mých oblíbených slovensko-českých hudebníků, a tato dvě jména se na nich často objevovala. Byla to jasná volba a jsem ráda, že si i ve svém vytížení našli čas. Jsou opravdu skvělí v tom, co dělají.
Ľ: Pro naše skladby měl asi největší význam právě jejich pohled, aby to směřovalo ještě jinam. Spolupráce s nimi byla nejen pro album, ale i pro nás velmi silná v nasměrování. Posouváme se i díky tomu stále dál.
Vaše písně nejsou úplně veselé, za veškerou tou elektronikou se skrývá smutek a úzkost v různých podobách, což se odráží především v textech. Jsou Júlie Mihaliyová a Ľubo Krajňák smutní a úzkostliví lidé?
J: Ano i ne. Myslím, že charakterizovat kohokoli jen jedním slovem není možné. Jak jsem už zjistila od svého nejbližšího okolí, vůbec mě za úzkostlivou nepovažují, právě naopak. Byli překvapeni, že dělám právě takovou hudbu. Úzkosti však mívám a tato emoce nebo stav jsou ty, ze kterých umím vytěžit nejvíce kreativity. Zatím.
Ľ: Úzkostliví ani ne, smutní nebo spíš citliví asi ano. Mám pocit, že celkově jen odrážíme aktuální situaci ve společnosti, která nepřispívá k tomu, abychom nebyli smutní. Proto právě skrze umění a konkrétně hudbu se snažíme navázat kontakt a posunout určitou naději.
Album Silent Regions je propracovaná nahrávka. Vyžaduje soustředěný poslech, jinak by hrozilo, že posluchač jen sklouzne po povrchu a neodhalí jeho vlastní svět plný samoty, nejistoty a ztrácení se v sobě. A jelikož jsem vás ještě neměl možnost slyšet a vidět naživo, jsem zvědavý, jak to bude fungovat naživo. Na co se tedy mohu na Pontonu těšit? Jak se vám, dle vašeho názoru, daří tu elektronickou pestrost a sílu emocí z alba přenést na pódium?
J: Můžete se těšit na energickou show, hlavně díky našemu bubeníkovi, který s námi hraje živé koncerty - John Clardy z kapely Tera Melos. Naším záměrem nikdy nebylo, aby album znělo úplně stejně i naživo. Takto to člověka překvapí a dá mu možnost to slyšet v jiné podobě jen tam.
Ľ: Reprodukovat naživo tento album je výzva, to jsme věděli už od začátku. Prošli jsme dlouhou a zábavnou cestu tvorby, kde byla elektronika dominantní. S Johnem jsme ty skladby ještě více otevřeli v možnostech a doplnili o drive ve formě riffových kytar. Baví nás tohle zpřítomnění na pódiu natolik, že vytváříme další mosty pro lidi, kteří chtějí objevit naši hudbu.
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Na co se můžeme od Waterbased těšit?
J: Momentálně pracujeme na krásném projektu fotografa Davida Gaberle. Je to skladba o vodním prvku, ke kterému jsme nedávno natáčeli i klip a který bude prezentován na výstavě v Tokiu.