Znovuzrozená kapela. I tak by se dalo hovořit o Nano, kteří minulý rok po sedmileté pauze nahráli album Night In a Fever (2023). Nahrávka potěšila pěkný zvukem a především atmosférou. A také překvapila. Oproti debutovému albu 2AM Bedroom Songs (2016) kapela svůj indie rock posunula do elektroničtější sféry plné melancholie.
„Pro nás to byl od začátku takový ten vysněný projekt, do kterého jsme šli srdcem,“ řekla zpěvačka Marquet v rozhovoru s Markem Reinohou. Přečtěte si příběh kapely v Headlineru.
Nano jsou navíc skupinou, která má potenciál oslovit širší pole posluchačů. Příjemný, místy až trochu snový hlas zpěvačky Marquet Broumové. Zábavné na Nano je, že ačkoli si jejich písničky drží určitou zádumčivou atmosféru, jsou pestré, dynamické a člověk při poslechu jejich desek nemá pocit, že by dokola poslouchal pořád to samé. Místy vás dokonce napadne, zda se Nano náhodou neinspirují i u velkých postrockových kolosů jako jsou God Is An Astronaut, Mogwai nebo Sigur Rós.
Jak v rozhovoru s Nano popsal kolega Marek Reinoha, kapela se umí výborně prezentovat také naživo. „Sám jsem se o tom mohl přesvědčit. Jejich koncert mě vtáhl a z jejich muziky mi nabíhala husí kůže.“ A husí kůže by mohla nabíhat také fanouškům Karlovarského filmového festivalu.