Večer zahajoval speciální host – mladá energická parta Haze, po které nastoupila kapela Fourtuna včele se zpěvačkou Emily Brandi. Zahrála vlastní kusy temnějšího popu, kromě toho zazněl například cover If It Makes You Happy. Kapela šlapala slušně, dva kytaristé, zpěvačka, klávesistka, bubeník a baskytarista naživo vytvářeli velký zvuk. Jelikož sál nebyl zpočátku příliš zaplněný, zvuk se o nic nerozbíjel a show Fourtuny byla dost nahlas. Celkově ale šlo o milý výkon.
Následně vrthli na podium Wyfe a odpálili show skladbou Beaufort z nové desky Do You Ever Wonder?. Publikum je vítalo, i když zpočátku opatrně. Jak jsme si mohli všimnout na nahrávkách a vizuálu, Wyfe mají rádi věci dotažené, a tak vypadal i koncert. Vymazlená světelná show zvýraznila každý detail v písni, která zrovna zněla sálem, a to pouze prostřednictvím bílé barvy. Kluci byli oblečeni v kombinacích košil a sak, čímž vizuální dojem podtrhovali. Dokonce byly na podiu i části aparatury v bílé barvě. Podívaná to byla opravdu parádní.
Zazněla celá nová deska a šest kusů ze starší tvorby k tomu. Některé skladby měly naživo ještě větší energii než na studiovce, třeba taková Bittersweet Love šlapala neuvěřitelně. Musím vyzdvihnout výkon zpěváka Marka Kedziora, byl očividně ve formě a set zazpíval naprosto fantasticky. S publikem komunikoval příjemně, střídmě. Celkově byla v sále dobrá atmosféra, jen publiku chvíli trvalo, než pookřálo úplně. Klub byl zaplněn slušně, i když si podle mého názoru akce zasloužila trochu více návštěvníků. Samotný křest proběhl po dojemné oddechovce O, při které ukápla nejedna slza.
Album pokřtil Martin Přikryl, u kterého Wyfe natáčeli ve studiu Parlay. Publikum svým proslovem pěkně vyhecoval a čtyři závěrečné skladby měly skvělý náboj. Wyfe končili skladbou Livin‘ a Dream, na kterou si přišla zahostovat Emily z Fourtuny a za zvuků outra koncert skončil. Hodinka utekla jako nic a určitě budu mluvit za většinu sálu, když poznamenám, že bychom rozhodně snesli alespoň jeden přídavek! Hrálo to parádně a zvuk byl plný.
Akorát by mi rozhodně nevadilo, kdyby alespoň nějaká část z využitých synťákových partů byla zahraná naživo, koneckonců je to pilíř zvuku kapely. Jako muzikant mám v sobě takový vnitřní ukazatel, že když je koncert skvělý, mám chuť vzít kytaru a jít hrát. A to jsem po koncertě Wyfe měl. Přejme jim jen to nejlepší, zaslouží si to.
Hodnocení: 91%
