Když přicházím k „pyramidě“ na holešovickém Výstavišti, vidím velký hrozen lidí. Potkává se zde pestrá kombinace od mladých děvčat s odbarvenými vlasy a emo lookem až po staré a protřelé rockery v kožených motorkářských bundách. Sám nepamatuji, že by se kdy do haly vstupovalo zadním vchodem, který byl navíc otevřený po celou dobu konání akce. Samozřejmě, že se našla spousta fanoušků, co ocenila, že se může jít vyvětrat nebo si zakouřit, ale tím pádem dovnitř foukal ledový listopadový vítr.
Přicházím na poslední dvě písničky předkapely The Cruel Knives, kapely, kterou založili basák s bubeníkem z Heaven’s Basement. Jedná se o klasický hard rock. Pokud jste nestihli a dorazili až na The Hu, asi jste o nic převratného nepřišli. Na druhou stranu měli pod pódiem už pěkně nacpáno a fanoušci se dle míry potlesku dobře bavili.
Následují The Hu. Jasně si pamatuji svůj prvotní šok, když jsem je viděl na festivalu Rock For People. Parta Mongolů oblečených v bojové zbroji a opravdu uchvacující mix rockových rifů s tradičními mongolskými nástroji (morin khuur, tsuur nebo topsúr nejsou jména trpaslíků z Tolkienova díla, ale právě nástroje, které The Hu během koncertů používají) a melodiemi. Během rozhovoru, který jsme na festivalu vedli, jsem navíc zjistil, jak milí hudebníci to jsou, byť na pódiu z nich šel strach.
Co mě zaujalo poprvé, se bohužel podruhé nedostavilo. Možná už muzikanty nebavilo si oblékat zbroj, ale v kalhotách a bundách to nemá takovou vizuální sílu. Možná tomu ublížil i haprující zvuk v hale a vybraný setlist, kde se křížily pomalejší skladby s těmi tvrdšími. Kdybych chtěl být jízlivý, řekl bych, že to vypadalo, jako by se na pódiu odehrával battle, kdy jedna písnička zní jako Čechomor a po ní následuje klasická riffovka à la Metallica. Vlastně až na konci jejich vystoupení dostalo pořádné grády – skladby Yuve Yuve Yu, Wolf Totem nebo This Is Mongol jsou prostě opravdové hity. Mrzela mě absence Sugaan Essena, písně, kterou The Hu složili pro hru Star Wars Jedi – Fallen Order. I tak mě jejich originální styl, který sami nazývají humnu rock, možná i díky posledním písničkám bavil.
The Pretty Reckless, kapela kolem divy jménem Taylor Momsen, byli hlavním lákadlem celého pátečního večera. Byť už fungují od roku 2010 a do Prahy a České republiky přijeli poprvé, bylo poznat, že oddaných fanoušků schopných odzpívat celé písně, mají opravdu dost. Taylor, známá například z pohádky Grinch, pořádně vyrostla a získala ostruhy a jistotu a opravdu těžko se můžete během koncertu dívat jinam než na ni. Hned úvodní píseň Death By Rock And Roll ukázala, co se bude následující hodinu a půl dít. Sexy mix hard rocku s grungem – jistí a přesní muzikanti a mezi nimi pobíhající a kroutící se Taylor. Oddané publikum doslova vyřvávající nejen refrény ale i sloky viselo zpěvačce na rtech a reagovalo na každý její pohyb.
Po prvních čtyřech skladbách Momsen oznamuje, že teď zahraje úplně první skladbu, kterou s kapelou vydali. Začne předehra předznamenávající hit Make Me Wanna Die a kolem mě lidé skákají do vzduchu. Když zpěvačka ukáže, tak s výjimkou mojí maličkosti asi každý v hale začne zpívat „your eyes, your eyes, I can see in your eyes“.
Pokud bych chtěl rýpat, nemůžu nezmínit nešvar „hereckého zpívání“ – když je něco dole, ukážu dolů, a když se zpívá o srdci, tak si musím ukázat na hruď na místo, kde se orgán nachází. Neustálé hecování (Louder, you cand do better! Lets scream!) na mě také působilo trošku hraně. Hlavně v kontrastu s tím, že drtivá většina návštěvníků odzpívala opravdu skoro celý koncert. Domnívám se, že Taylor s chlapci by mělo do Prahy opět nalákat, že oddaných fanoušků tady má již při první návštěvě opravdu hodně. Kvůli posunutí začítku koncertu ke konci bohužel relativně dost lidí odchází, aby stihli spoje domů, a tak přichází o závěrečnou kytaristovu onanii a hlavně závěrečný hit Take Me Down.
I když jsem se této kombinace kapel původně bál, musím říct, že organizátoři Rock For People nakonec dokázali nabídnout opravdu zajímavý koncert, který gradoval a bavil. Příště možná jen zvolit lepší prostor. A také bych chtěl vzkázat fanouškovi, co do mě nacouval na křižovatce před halou, ať se naučí používat zpětná zrcátka. Jednalo se o jedinou kaňku na jinak příjemně stráveném večeru.