Samozřejmě můžeme vést debatu o tom, nakolik je to country a nakolik jiné žánry, v jejich hudbě slyšíme bluegrass, americanu, občas folkrockové postupy. Ale celkově se večer nesl v country duchu, což umocňovala scéna koncipovaná jako westernové městečko (odkazující na obal letošní desky Chains & Stakes). Ty kulisy sice na první dobrou působily trochu jako z novácké estrády, a když před nimi seděl předskakující Banjo Band Ivana Mládka, člověk měl tak trochu pocit, že kouká na živou Čundrcountryshow, ale jakmile slunce zapadlo za barrandovskými kopci, vystoupila plně nápaditost scény. Díky blikajícím světlům v oknech domů ono westernové město ožilo. Někdy se přidal kouř a vypadalo to jako ulice v plamenech, jindy na projekční ploše zářil jen bílý kotouč a hle, máme tu kovbojku za úplňku. Každopádně vzít za předskokana Ivana Mládka byl skvělý tah, nejen v kotli s nim kdekdo odzpíval všechny písně a hopsalo se víc než na hlavní hvězdy večera.
The Dead South by se asi obešli i bez kulis, ale takto skvěle dotvořili atmosféru country večírku. Nijak se s tím nemazali, od nástupu valili jednu písničku za druhou. Když už komunikovali s publikem, prohodili pár nonšalantních vět, u kterých chybělo jen to pomyslné cvrnknutí do klobouku a hrálo se dál.
Hodně lidí přišlo pochopitelně díky hitu In Hell I’ll Be in Good Company, který jedna část návštěvníků prozpívala a druhá prostála s mobily nad hlavou. Pochopitelně, vždyť klip má skoro půl miliardy přehrání a ze žánrových The Dead South udělal hvězdy hrající pro davy. Nebylo by ale fér čtveřici odmávnout jako nějakou virální senzaci, protože mají řadu dalších zajímavých skladeb. Během pražského koncertu se povedla hezky vygradovaná Completely, Sweetly nebo kompozičně zajímavě poskládaná The Bastard Son, oboje ten večer na poslech (alespoň pro mě) zábavnější než jejich největší hit. Naopak Tiny Wooden Box, jedna z těch zajímavějších skladeb na letošní desce, vyzněla naživo trochu rutinně. Ale to si do dalšího turné sedne.
The Dead South předvedli profesionální set bez škobrtnutí, nejde tomu vytknout vůbec nic, zároveň to ale nebylo na koncert roku. Prostředí Žlutých lázní přímo vybízí k uvolnění, což řada lidí vezme doslova a vykecává se s pivem v ruce s partou kamarádů. Nic proti tomu, koncert je společenská událost, ale když se tak chová na malé louce u řeky několik set lidí, zvukař s tím lomozem hraje trochu v oslabení, tuplem u akustického koncertu. K tomu si přidejte padesátiminutové fronty na pivo (párek, limonádu…), protože jste pořád jenom na koupališti nastaveném na úplně jiný provoz a vyleze z toho výsledek, že The Dead South by si zkrátka zasloužili lepší prostředí. Ani si nechci domýšlet, jak tam bude občerstvení kolabovat za měsíc na The Black Eyed Peas, pokud nenastanou nějaké změny…