Před začátkem koncertu byly na plátno nad pódiem promítány noirově laděné filmové záběry podtrhující černobílou estetiku, kterou kapela používá v rámci svých vizuálů – viděli jsme Nico, Lou Reeda pijícího colu i Boba Dylana zírajícího do kamery.
Set, který Cigarettes After Sex přivezli do Prahy, se co do písní až tolik nelišil od těch, které hráli v předchozích měsících americkému publiku. Pravděpodobně zůstane i na dalších evropských štacích stejný. Zajímavým momentem bylo zařazení aktuálního singlu Bubblegum a „vypalovačky“ Pistol.
První píseň, kterou kapela začala hrát za burácení davu po okraj narvaného O2 Univerza, mě trochu vylekala. Respektive měl jsem okamžitě pochybnosti o zvuku. Je ale možné, že i samotná kapela nabuzena prvním plným sálem v Evropě, do které právě přicestovala, hrábla do strun trochu prudčeji. Slova o spalující lásce, která lepí po zdech pokojů fotky, jsou typickým krmivem mladých a po lásce toužících duších a na české publikum fungují bezezbytku.
Nothing´s Gonna Hurt You Baby (Nic ti neublíží, bejby) z Ep I. je pak posluchači přijata hned ze začátku a zvuk i kapela hrají jako na drátkách. Přemýšlím nad kompozicemi písní, které plynou jedna za druhou. Občas se zdá, že bez zpěvu by si byly podobné jako vejce vejci. Je to však velmi promyšlená koncepce. Kytara, kterou obsluhuje zpěvák Gonzales, líně klouže ve vybrnkávání a pomalých sólech, zatímco bicí a basa drží spíše pomalá a hutná tempa. V rámci bicích je pak držen minimalismus s důrazem na absolutní přesnost. „Plné“ pasáže s vybrnkanou kytarou střídá zpěv.
Skupina, která jako by byla redukována na absolutní minimum všeho, se při setu nikterak dramaticky nepohybuje a přes značnou melancholičnost poměrně přítomně a příjemně komunikuje s publikem. Zpěvný vysoký hlas Grega Gonzalese objímá s příznačným echem celé O2 Univerzum. Atmosféra a výkon Cigarettes After Sex asi nejvíce kumuluje v Pistol, která je nejrychlejší písní v celém setu. I tak se vše odehrává pouze v jemných polohách – power akordy nebo rychlá tempa jsou pro dnešní večer zapovězena.
Následuje balada z eponymního Cigarettes After Sex, ve které je zjevován obraz chlapce, který musí být blázen, když žije jako John Wayne – slavný americký herec z počátků hraného filmu. Fallin In Love a Cry jsou opět produkovány za sborového zpěvu textů napříč snad úplně celým auditoriem. Ovace sklízí především Gonzales, který poprvé za celý set opouští místo uprostřed na malém pódiu a pohybuje se s kytarou před posluchači.
Po Sweet (Sladké), která má poměrně otevřený erotický text, přichází jako ve smršti Sunsetz (Západy slunce) s klišovitým obrazem "A když odcházíš, stále tě vidím". Obě písně z roku 2017 mají dle reakcí publika pevné místo v playlistech mnohých. Střídá je Heavenly (Nebesky), kde Gonzales mámivým hlasem volá své souvěrce v lásce uhrančivým "Dávám Ti všechnu mou lásku", což po potlesku doprovází sdělení „We love you Prague“.
K., jako Kristen, ve které hlavní protagonista zoufale touží po návratu jmenované a předkládá situační milostný příběh, je první písní z nejúspěšnějšího alba kapely, a v setlistu předznamenává veliké finále. Zpívají všichni a je jasné, že to brzy přijde.
Finále v podobě největšího hitu Apocalypse je strhující. Zpěvák se usmívá a publikum je u vytržení. Přídavek v podobě melancholického Opera House přichází takřka bez vyzvání. Muzikanti odchází jako vítězové, a to i přestože celá show je v podstatě ohromně klidná záležitost, která by se klidně mohla odehrávat v potemnělém obýváku.
Zvuk bych hodnotil až na přepálený začátek jako velmi ucházející. Hudba Cigarettes After Sex není komplikovaná a posluchačsky náročná, její kouzlo stojí především na zvuku a jeho šetrném opracování z různých stran. Toto se kapele rozhodně na pražském koncertě povedlo předat dokonale.