Když jsem mířil na koncert Royal Republic do pražského SaSaZu, měl jsem trochu obavy. Ne snad z výkony kapely, ale z prostoru, se kterým nemám zrovna nejlepší zkušenosti. Teď navíc umocněné silnou kritikou účastníků nedávného koncertu Motionless in White na stejném místě, kde byl špatný zvuk a nekonečné řady u vstupu i východu. Nakonec se tyto obavy potvrdily jen zčásti.
Jako předkapela vystoupili francouzští Storm Orchestra. Na začátku setu neměli úplně dobrý zvuk, to se ale po pár písničkách podařilo vyladit. Trio muzikantů si sice pomáhalo zbytečně mnoha pouštěnými podklady, i tak ale zahráli půlhodinu chytlavého energického rocku, který publikum správně naladil na Royal Republic.
Švédská čtyřka své vystoupení odpálila peckou Our House a pokračovala jedním rychlým hitem za druhým. Tempo nepolevovalo a nadstandadně vysokou energii kapely dorovnávali i fanoušci, kteří to v kotli hned od začátku rozjeli na maximum. Mosh pity, circle pity, veslování, trocha crowdsurfingu… „Jak tohle zvládne kapela udržet hodinu a půl?“ přemýšleli jsme s kamarádem. Navíc tahle skupina, která v repertoáru prakticky nemá pomalé písně. Royal Republic ale měli dramaturgii vystoupení perfektně vymyšlenou.
V polovině koncertu přišlo první vyvrcholení v podobě jedné z jejich největších pecek, chytlavé Full Steam Spacemachine, při níž vyšplhala energie v celém sále na maximum. A pak… si šla celá kapela stoupnout dopředu k mikrofonům a dala dvě písničky (Wow! Wow! Wow! a Boomerang) v na kost očesané a přesto zábavné úpravě jen s akustickou kytarou. Představovalo to příjemné zpestření a zároveň nezbytné zvolnění v rámci setu, aby to pak kapela mohla znovu rozjet.
Během celého vystoupení měli Royal Republic špičkový zvuk, a to jak ve smyslu nazvučení v sále, tak i co se týče palety zvuků použitých samotnou kapelou – muzikanti si s nastavením svých Kemperů (digitálních profilů zesilovačů a efektů) dali opravdu záležet. Koncert doprovázela i efektní světelná show, dotažená i do detailů jako byly svítící bubny, sladěné s barvami reflektorů a sunstripů, a doplněná o svítící kytaru Adama Grahna. To vše podtržené stylovými koženými kostýmy, které kapela uniformně nosí.
Celá skupina v čele s frontmanem Grahnem, předváděla perfektní práci s publikem, což také přispívalo k euforické atmosféře. Zpěvák se pak v druhé polovině koncertu vydal i na výlet doprostřed publika, odkud odzpíval jednu písničku s pomocí fanynky, která dostala zodpovědný úkol v podobě doprovodu na kravský zvonec. Kromě zážitku si pak navíc tento zvonec, podepsaný kapelou, odnesla.
V přídavku pak Royal Republic dali onu jedinou pomalejší skladbu – osmdesátkovou Lazerlove. Za ní následoval cover Metalliky Battery a celý set byl zakončen peckou RATA-TATA. Ani potom se jim ale nechtělo opouštět pódium a ještě dlouho se loučili s fanoušky a tančili na reprodukovanou hudbu. Byl to vskutku královský večírek.
