Argument, že „vepředu to hrálo docela dobře“ neobstojí, protože (nejen) v případě špičkové kapely jako Dave Matthews Band si zaslouží dobrý zvuk více než odhadem třetina posluchačů, kteří se v O2 universu sešli.
An Evening with Dave Matthews Band – už jednoduchý a jasný název naznačuje, na co jsou fanoušci u kapely zvyklí. Vybavuji si, jak jsme tohle téma probírali s Danym Stejskalem právě na první „celokapelní“ návštěvě tohoto uskupení ve Foru Karlín. Jde o to, že máte šanci strávit s kapelou, na níž jste přišli, opravdu celý večer. Hodlá vám za vaše peníze dát maximální možnou dávku svého živého vystoupení.
Oficiální start v půl osmé je jen o akademickou čtvrthodinku posunutý a v 19:45 na pódium přichází za mohutného potlesku Dave Matthews se svým ansáblem a začíná pořádná hudební „šichta“ jak pro kapelu, tak pro posluchače.
DMB byli vždycky trochu zvláštní úkaz. Jejich směs písničkářství, ale i art rocku, jazzu a dalších v mnoha ohledech velmi sofistikovaných žánrů k sobě přitahovala a přitahuje opravdu pestrou směs hudebních fanoušků. Od těch, kteří pojímají koncert jako mejdan, lámají před koncertem piva a jointy, tančí a už v polovině lehce vrávorají ve frontě u baru, až po ty, kteří soustředěně hltají každý tón a užívají si několikaminutové improvizace a gradace, kterými kapela mění tvář původních skladeb tak, aby si i po třiceti letech tahle parta famózních hudebníků užívala turné o desítkách zastávek. Že se jim to daří, potvrzují i v momentech, kdy si po letech stále dávají například podáním ruky najevo radost z předvedení písně, pasáže či třeba sóla.
Dave Matthews toho tentokrát moc nenamluvil – sympaticky a pokorně (tak jak ho máme rádi) vyjadřoval vděk fanouškům, sem tam hodil fórek, a po několika prvních písních zmínil pandemii covidu. Se smíchem poznamenal, že jedna z pozitivních věcí byla, že měl více času experimentovat s houbičkami. Možná se tím spousta věcí ohledně uplynulého večera vysvětluje. Ať už Matthewsova málomluvnost nebo třeba „devadesátkový“ styl psychedelických video efektů na projekci za kapelou.
Návštěvník dostal obdivuhodné dvě hodiny a čtyřicet minut muziky, kapela navíc hraje každý večer jiný setlist. I když se podíváte na minulé koncerty tour, nemůžete odhadnout, co uslyšíte. Svůj prostor dostává pravidelně v několika položkách novější album Walk Around the Moon, zejména při Looking for a Vein jsme se dočkali moc hezkého komorního momentu, skladba Madman´s Eyes zase sršela pořádnou dávkou energie. Právě ve chvíli, kdy do toho DMB takzvaně šlapali do plnejch, dokázali aspoň trochu prostor O2 universa pokořit. Možná i proto skvěle zafungoval blok So much to say/ Anyone seen the bridge/ Too Much zhruba v polovině koncertu, kdy už začínali diváci z plochy houfně chodit pro pivo, na záchod a spousta z nich zůstávala na pokec v předsálí. Stejně tak potěšily Everyday, Typical Situation nebo pak Granny v přídavkovém setu, kdy se nejdříve Dave vrátil sám, aby zahrál starý tradicionál Whiskey Rye Whiskey a vzpomněl Peta Seegera, který tuto píseň hrával.
Fanoušci hudebníky odměňovali celý večer mohutným potleskem, přátelsky pokřikovali na kapelu a člověk se neubránil pocitu, že například uvolněná atmosféra open air koncertu nebo naopak větší kontakt v klubovějším prostoru sluší Dave Matthews Band mnohem víc.
Hodnocení: 75 %
O2, universum, Praha, 16. duben 2024