Ač „reverendovu“ tvorbu znám, nikdy jsem vlastně nebyl jeho velkým fanouškem, a když k tomu přičteme obvinění ze sexuálního násilí, kterým od roku 2021 čelil, tak jsem na koncert kráčel bez velkých očekávání, s ambivalentními pocity a s jistou pachutí tam někde vzadu v hlavě. Bohužel jsem se zasekal v práci, takže jsem do vyprodané haly vstoupil až v okamžiku, kdy dohrávala poslední skladbu francouzská skupina The Blackmordia, což mě trochu mrzelo, ale co naplat. Nicméně jsem stihl začátek koncertu vysvěceného pastora Církve Satanovy Briana Hugha Warnera aka Marilyna Mansona, a o toho včera šlo.
Po krátké pauze se z PAčka začaly ozývat z pásky pouštěné tóny instrumentální verze skladby Sacrifice of the Mass a za černou plachtou spuštěnou před pódiem se objevila Mansonova silueta a siluety členů jeho kapely. S prvními riffy songu Nod If You Understand z posledního alba One Assassination Under God – Chapter 1 z roku 2024 plachta spadla a koncert začal. V setlistu převládaly převážně songy z posledního alba, ale k radosti fanoušků zazněly i pecky z alb Antichrist Superstar, Mechanical Animals, The Golden Age of Grotesque a Holy Wood, a byl mistrně sestaven tak, aby udržoval intenzitu a postupně gradoval. S tím gradovalo i nadšení hrozících fanoušků na ploše haly, které dosahovalo vrcholu u pecek jako mOBSCENE, Great Big White World, The Dope Show nebo povedeného coveru songu Sweet Dreams kapely Eurytmics.
S povděkem kvituji, že koncert proběhl bez zbytečných opulentností, opičáren a zvrhlých eskapád, které oživovaly jeho koncerty v minulosti. Manson si na střízlivě pojatém pódiu ozdobeném pouze obrácenými dvojitými led kříži vystačil sám se svým hlasem a občasnými tanečními kreacemi a samozřejmě skvěle sehranou kapelou. Ve svých 56 letech byl v neskutečné formě, pěvecky to táhl celé sám, jen s podporou občasných backvokálů, a bylo na něm vidět, že si to užívá. Publikum ovládal jen svým hlasem a nenuceným charismatem. Koncert byl důkazem toho, že Manosn již nepotřebuje vyumělkovanost, aby fascinoval a aby si jeho vystoupení zachovalo téměř prorocký rozměr.
Základní hrací dobu Manson s kapelou zakončili tak, že do nadšeného publika vsítili nasrané riffy pecky The Beautiful People a v nastaveném čase ještě skórovali songem One Assassination Under God, který hráli naživo teprve podruhé (live premiéru měla tato skladba den před brněnským koncertem v Německu) a závěrečnou vyklidněnou písní Coma White, po které jsem z koncertu odcházel hloubavě zamyšlen. A přemýšlel jsem o tom, že jsem zažil opravdu velmi dobrý rockový koncert, který mě mile překvapil a potěšil a moje počáteční pochybnosti zcela rozptýlil. Koncert, jehož jedinou vadou na kráse byl ten zpočátku kuloidní zvuk, ve kterém se občas některé nástroje, a někdy i zpěv, utápěly. Ale i ten se v průběhu koncertu zlepšoval.
Hodnocení: 85 %
Marilyn Manson
Starez Aréna Vodova, Brno
14. únor 2025