Lufťáci natrefili na cosi zarytého v českém DNA – svými koncerty ho rozvibrují a vy se skvěle pobavíte. Pro křest alba AHOOOOOOJ! zvolili místo, které ač pečlivě a s láskou opečovávané, zachovává pel starých časů. Perfektní lokace. I když se tahle kapela netají ambicí jednou dobýt moderní svatostánek megakoncertů – O2 arenu, v KD Barikádníků se zdálo, že jsou tak nějak víc doma.
Po příchodu na místo jsem se pozdravila s řadou přátel – komunita kolem Lufťáku začíná být poměrně semknutá – a vyfasovala špekáček. S pohledem upřeným do ohně a uchem nastraženým k poněkud nosově položenému hlasu odvážlivce s kytarou, jenž se ujal role předkapely, vzpomínám na dosavadní zážitky s Lufťáky. Asi nejsilnější byl ten na Rock for People. Na hlavním pódiu zuřili The Prodigy a tahle partička v trampských hávech u ohně na druhé straně areálu přiváděla publikum k radostné extázi. Ať už hrála léty prověřené táborové klasiky či svoje kousky, spokojení lidé namačkaní kolem ohně zpívali jako o život. A kvitovali fórky, kterými Lufťáci svoje koncerty masivně prošpikovávají. Sborově oceňovali povedené momenty (ahooooooj!) a odpouštěli slabší chvíle (nevadí!).
Jak se tak špičky buřtu rozevíraly žárem ohně, nemohla jsem se dočkat, až to i v KD Barikádníků vypukne. A skutečně se opět podařilo navodit atmosféru sounáležitosti a vyvolat chuť vyrazit na čundr. Ať už kapela ikonicky rozesetá za dlouhým stolem obloženým převážně notebooky a iPady, které pomáhaly kapele v momentech, kdy došlo na lufťácký jukebox, zpívala vlastní skladby nebo právě fláky na přání, fanoušci ji podrželi a pěli s ní. Navíc kusy jako Buřtík v srdci, Spacák v kanclu či Nebeský dostih už se natolik zaryly lidem pod kůži, že si je vychutnali stejně (ne-li víc) jako ty největší klasiky typu Rosa na kolejích, Tulácký ráno nebo třeba Tři kříže.
Samostatnou kapitolou byly lufťácké verze slavných zahraničních hitů. A tak jsme si spolu s Depeche Mode pozpěvovali skladbu o Osobním Ježíšovi „Dotkni se víry“, Killing in the Banjo bylo zabijácké a při „Jsem tvůj podpalovač, buď můj podpalovač“ člověk zavzpomínal právě na The Prodigy, kteří (jak už bylo zmíněno) s Lufťáky projeli nevypsaný souboj na RFP.
Možná je teď čtenář silně zmaten, ale je třeba zdůraznit, že v téhle kapele hrají famózní muzikanti, kteří z téhle velké legrace dělají zážitek, který stojí za to. Je třeba si uvědomit, že na pódiu není nikdo, kdo by nežil v hudbě ponořený po vršek svého kloboučku - rybářského, slaměného či kovbojského. A i na pódiu se tito muzikanti propadají do jiné dimenze a opírají se do hry stejně intenzivně jako ve svých dalších hudebních projektech. Úroveň improvizace i třeba kytarových a banjových sól je tudíž velmi vysoká.
Fanoušci z prvních řad pokřtili AHOOOOOOJ! pivem a po poslední písni vzali merch útokem. A já jen doufám, že nahrávce, jež vznikla z přetlaku kreativity za jediný den, vetkli do vínku, že nezůstane jedináčkem a Lufťáci najdou do budoucna cestu, po níž budou svorně kráčet dál a čas od času člověku zpestří všední den.
Hodnocení: 86 %
Lufťáci - Křest ohněm, KD Barikádníků, Praha, 24. září 2024
