Vyrazit na koncert Mirai v tričku hardcorové kapely, bylo trochu pozérské, ale holt jsem neměl čas se na tuto událost náležitě vystrojit. Už při příchodu do klubu jsem si trochu připadal, že zde nezapadám. Nicméně z ryze profesního hlediska mě zajímalo, jak si takový fenomén, jakým Mirai v současné době bezesporu jsou, poradí s menší kapacitou narvaného sálu.
Společnost dělali Mirai předskokané Realit. Skupina v suverénním duchu odehrála svůj poprockový set napěchovaný elektronickými samply. Ačkoli zvuk kytary a basy tady lehce splýval a zároveň se ztrácel pod tíhou elektronických vložek a podkladů, kapela dodala publiku potřebnou dávku energie na zahřátí před hlavní hvězdou večera.
Hlasitý pískot a jekot davu Mirai přilákal na pódium kolem půl deváté a kapela chronologicky započala živou prezentaci nového alba. Zvuk se v sále o parník zvedl a najednou člověk rozeznával všechny nástroje. Zajímavé bylo pozorovat, jak i v posledních řadách si fanoušci od začátku skoro všechny skladby zpívali. Sám Mirai Navrátil v průběhu večera prohlásil větu: „Víte, je těžké natočit novou desku s dalšími dvanácti hity.“ Trochu mě to zarazilo. Po celou dobu koncertu totiž, soudě podle reakcí nadšeného publika, se zdálo, že kapela skutečně těch dvanáct hitů nahrála.
Koncert měl navíc gradující tendenci. Trval téměř dvě hodiny, přičemž kapela po přehrání nového alba přidala ještě několik svých nejslavnějších hitů jako Easy, Yahoda nebo Když nemůžeš, tak přidej. Vyjma aktivního pohybu na pódiu se frontman dvakrát projel na rukách fanoušků a show tak zcela nic nescházelo. A to nezmiňuji ani vhodně zvolenou vizuální stránku koncertu.
Přese všechny klady mě však na koncertě přepadl zvláštní pocit. Na jedné straně jsem cítil, že hudba Mirai ve mně nijak nerezonuje. Tahle muzika a její nálada prostě není pro mě, a to jsem se snažil do atmosféry večera dostat. Objektivně byl koncert ale na špičkové úrovni a nejvěrnější fanoušci, kteří měli možnost se na tuto akci dostat, si ho užívali plnými doušky. Pokud bych byl jedním z nich, velmi pravděpodobně bych si ho užil také.