Celý koncert, který v roli předskokana zahájil kytarista a zpěvák Martin Chobot, byl nabitý neskutečnou energií. Zazněly nejen známé písně z Kateřiny sólového alba Sami, jako jsou Vlci, Metro nebo Tančíme spolu, ale i novinky, které se objeví na chystané druhé desce. Jednou z nich byla i smutná píseň o lásce s názvem V horách, kterou zpěvačka napsala během své cesty do Guatemaly.
Chvíli jsme si vychutnávali Kátin zpěv a autorské písničky jen s kytarou či s klávesami Pavla Sotoniaka, v jeden okamžik si Sotoniak od Káti převzal akustickou kytaru, kapela ji obklopila a spustili píseň Časy se mění. Cover Dylanovy skladby The Times They Are a-Changin' připomněl nedávnou inauguraci nového prezidenta republiky, kde Kateřina mimo jiné společně s Kühnovým dětským sborem zazpívala státní hymnu.
Během večera kapelu několikrát doprovodil také akordeonista Michal Mihok, který úžasně dokreslil atmosféru v písních Sami, Pravé poledne nebo přídavkovém Příteli. V samém závěru pak zpěvačka přizvala na pódium Martina Chobota, aby si s ní zazpíval duet Divoká. Píseň Kateřina původně nazpívala s Davidem Stypkou a prozatím nikdy jako duet naživo nezazněla. S Chobotem nádherně ladili a Kateřina konečně měla šanci tuto píseň publiku představit v původním znění.
Koncert příjemně plynul a nechybělo ani zábavné okénko basáka Maro Zemana, který již tradičně dostává svůj prostor, aby (především) propagoval merch kapely. Nezůstalo ale jen u toho. Maro si připravil několik kratších básní, které charakterizovaly jednotlivé členy kapely. Zeman tak pobavil nejen publikum, ale také své kolegy na pódiu. Očividně neměli nejmenší tušení, s čím tentokrát přijde.
Poté přišly na řadu dvě písně Davida Stypky – oceněná píseň Farmářům a Čaruj. Kateřina s Bandjeez dávají fanouškům šanci, aby si Davidovy písně mohli naživo vychutnat a připomenout si jeho tvorbu. A jako vždy to pro mě byl jeden z nejsilnějších momentů koncertu.
Přátelská atmosféra se nesla večerem od začátku do konce. Zaplněná Lucerna nadšeně zpívala s kapelou a několikrát ji odměnila dlouhým potleskem. Na závěr si Káťa s Bandjeez pro publikum schovali píseň, jejíž název si prý nikdo pořádně nepamatuje. Ta krásná píseň, u níž vás bodne u srdce. Ta, kterou chcete slyšet ještě jednou, a to hlavně na koncertě. Ať si můžete vyzpívat hlasivky.
Pak už byl konec. A jako vždy, přišel pocit pohlazení. Po duši, na duši. Tahle skvělá písničkářka a milí páni z Bandjeez vás zase dostali. Jasně, po tomhle koncertě musíte být dojatí, protože texty jako by byly o každém z nás, a každý si v nich může najít to své. A to je důvod, proč se na jejich koncerty chcete vracet zas a znova. Jo a mimochodem, ta poslední píseň, kterou z plných plic zpíval celý sál Lucerna Music Baru, se jmenuje Zničená zem.