Na pódiu panovala dokonalá symbióza všech přítomných – až nad tím zůstával rozum stát. Odehrávala se neskutečná sóla na housle, na piano, kytary i na bicí. Každý sem patřil. A vy jste si mohli vybrat melodickou linku, kterou budete poslouchat – překrásné smyčce, které předaly slovo kytaře, a tak dál. Jen jste na to zírali a nechápali, kde berou všichni tu energii a jen sledovali jejich úžasnou souhru. Nádhera.
Během koncertu mohli fanoušci slyšet průřez Hansardovou tvorbou. Irský hudebník představil jak své starší věci, včetně některých svých songů ze soundtracku k filmu Once, tak nejnovější tvorbu z nové desky All That Was East Is West of Me Now. Ale ať už zaznělo cokoliv, všichni kolem mě se blaženě usmívali. Někdo si zatančil ploužák, někdo zpíval, jiní tleskali do rytmu. Atmosféru dobře dokreslovala světla. Čtyři bodové reflektory přímo nad kapelou mi trochu připomínaly pouliční lampy. Díky nim jsem chvílemi měla pocit, že jsme se všichni sešli někde v noci ve městě a společně si užíváme pouliční koncert.
Se světly se ale pracovalo daleko víc. Když Hansard rozjel některé své rockovější skladby, zahalila se scéna do rudě červené, když dal něco pomalejšího, stage se převlékla do jemněji zbarvených tónů.
Přibližně v půlce koncertu zazněla nejslavnější Oscarem ověnčená skladba Falling Slowly. Glen ji podal s naprostou lehkostí. Jakoby nic. A i když jste očekávali, že se v tu chvíli zvednou veškeré telefony do vzduchu a všichni si budou chtít písničku nahrát, nestalo se to. A já si ji díky tomu užila na milion procent. Jako by i všichni ostatní chtěli tuhle úžasnou píseň prožít tady a teď a vrýt si ten okamžik do paměti. Opravdu krásný zážitek.
Překrásný medový a příjemně nakřápnutý hlas Glena Hansarda ve vyšších polohách zaplnil celý sál a vytvořil úžasnou atmosféru. Za zmínku určitě stojí písně There's No Mountain, Ghost, Bird of Sorrow nebo When Your Mind's Made Up, při které sborově zpívala celá Lucerna. Nesmím opomenout ani Leave a Light – kytara a housle – během nich nikdo ani nedýchal a do posledních tónů bylo v publiku takřka hmatatelné ticho.
Abych na závěr odlehčila všechno to dojetí, musím zmínit Hansardovu pohotovou reakci, když při jedné z jeho skladeb začalo hlasitě plakat dítě. Glen se trochu zarazil a pousmál – Aha, my tu máme i nějaké děti, tak to se musíme ztišit. A další sloku odzpíval šeptem. Zareagoval skvěle a k tomu všechny pobavil.
Jsem moc ráda, že jsem u toho všeho mohla být. A hele, až Glen zase přijede do Prahy, tak dvakrát neváhejte, jo? Je to totiž opravdový zážitek.
Hodnocení: 91 %
Glen Hansard, Support: Petra Hermanová
Velký sál Lucerny, Praha
14. listopad 2023
