Volba Bert & Friends coby předkapely byla taková…zvláštní. Máme na scéně několik kapel, které jsou zvukem Foals blíž a jako předskokani by dokonale naplňovali parametry, namátkou zmiňme třeba The Valentines. Bert & Friends do Žlutých lázní na břehu Vltavy přinesli spíš nádech Jadranu s příměsí humoru a poetiky Sklepáků, což mohlo především zahraniční fanoušky Foals trochu zarazit. Ale nakonec skupina do atmosféry večera sedla docela hezky.
Hlavní hvězdy večera se s tím moc nemazaly, do publika rvaly jednu známou skladbu za druhou a svůj set ani nezdržovaly projevy frontmana Yannise Philippakise. Párkrát pozdravil návštěvníky, párkrát okomentoval skvělou náladu a nazdar. I díky tomu měl koncert velmi svižný spád, člověk se nenadál, slunce nad Prahou ještě ani nezapadlo, a byl tu přídavek.
Foals na šesti deskách (byť jedna byla rozdělena na dvě) už dokázali předložit tolik zajímavé muziky, že můžou hrábnout prakticky do čehokoliv a vytáhnou něco, co publikum nadchne a rozhýbe. Taky si můžou dovolit vynechat některé známé hity (On The Luna či Late Night), protože setlist budou mít i tak nabušený.
Navíc jim to skvěle hrálo. Rozjezd byl sice trochu pomalý a Philippakisovi občas ujel zpěv, ale rychle si to sedlo. Žluté lázně to nemají se zvukem lehké, stačilo stát jenom kousek mimo plac mezi pódiem a zvukařským stanem a zvuk byl plochý až běda. Naštěstí se ale do zmíněného prostoru dalo pohodlně vejít.
Byl to skvělý koncert. Na samostatné vystoupení možná trochu krátký, kratší jsem letos zažil jenom na Lewisi Capaldim v O2 areně. Tři čtyři skladby navíc by se do setu určitě ještě vešly, aniž by byl naředěný ten hutný obsah. Ale i tak bude na co vzpomínat.