S vícejazyčnými skladbami je to těžké. Pro domácí publikum zvyklé na české texty může poslech působit rušivě, a tudíž takové skladby málokdy nasazují rádia. Zahraniční posluchači se zase nebudou chytat v pasážích zpívaných jiným jazykem než angličtinou a ne, v popmusic to nemá kouzlo regionálního či dokonce folklórního ošperkování. Existuje ale jedna specifická hudební událost, kde to může fungovat výborně. Je jí soutěž Eurovize.
Už během nominačního týdne bylo znát, že z pětice soutěžících zaujala fanoušky Eurovize ve světě právě Vesna. Na zahraničních portálech najdeme rozbor My Sister’s Crown včetně překladů textu, diskutuje se o ní na fórech, má vlastní a celkem obsáhlé vlákno na Redditu. Což samozřejmě nejde brát jako nějaké relevantní hodnocení dosahu, to ani náhodou, ale pořád se to zdá být jako větší pozornost, než jaké se dostalo zbylým nominovaným.
Můžeme se nad Eurovizí ušklíbat, můžeme se jí smát a odmávnout ji jako estrádu, ale pořád má velké publikum. Přitahuje pozornost, věnují se jí YouTubeři i lidé z branže, kteří můžou v krátkém čase odpozorovat jistou reprezenatci toho, co se zase kde urodilo a jak se ten popík dělá na druhém konci kontinentu.
My Sister’s Crown, vraťme se tím ještě na chvíli k vícejazyčným písním, působí jako slátanina nepoužitelná pro tuzemská rádia, potažmo posluchače. Ale to je v pořádku, pro ty má Vesna v záloze jiné skladby. Její soutěžní singl je prakticky šitý Eurovizi na míru, nebojím se říct, že byl složený až pragmaticky.
Ze všech skladeb, které Česko do Eurovize za posledních dvacet let poslalo, má My Sister’s Crown potenciál oslovit největší počet zahraničních diváků. I když nebudou rozumět textu, pochopí princip jakéhosi panslovanství a myšlenku ženské síly a jednoty. Navíc, a to je třeba v Eurovizi brát taky v potaz, protože to pořád je hlavně estráda, Vesně nahrává i netradiční složení. Šestičlenná vokální skupina v barevných krojích na pomezí folklóru, slovanského náboženství a mytologie mezinárodní publikum zaujme už proto, že nebude koukat jen na další z řady kapel nebo poskakujícího zpěváka. Já osobně tipuji minimálně finále, ale nedivil bych se, kdyby Vesna překonala i nejvyšší dosavadní české umístění Mikolase Josefa na šestém místě.
Mimochodem, kde je tomu chlapci konec? Poslední příspěvek na jeho stránce je z podzimu 2021, poslední video na YouTube dokonce z prosince 2020. Vloni se ještě objevil na pár akcích, soudě podle stránek, které má nyní v rekonstrukci. Budiž to důkazem, že ani úspěch v Eurovizi není zaručený katapult ke slávě. Nejde o žádnou škodolibou poznámku, možná jeho chvíle ještě přijde, jen by si hudebníci od této estrády neměli zas tak moc slibovat. Je to jen jedna ze stanic na dlouhé cestě, po které je třeba neustále kráčet dál, jinak skončíte u krajnice a necháte se předběhnout davem ostatních.
Potenciál bodovat v Eurovizi My Sister’s Crown má, o tom žádná. Že by to byla ale zároveň nějaká špička tuzemského popu nebo jedna z nejlepších skladeb, co se letos v našem mainstreamu objeví, to zase ne. Eurovize se s regionálními scénami jako celky pořád míjí a její estrádní formát nějakou hlubší sondu či relevantní ukázku ani neumožňuje.