Nahrávku „Čert ví proč“ složil producent Petr Ostrouchov a otextoval ji Tomáš Belko. Jednalo se o vůbec první celovečerní projekt, ke kterému Ostrouchov hudbu tvořil. Pro nahrávku si tehdy sestavil zvláštní kapelu složenou ze členů Druhé trávy (Luboš Malina, Stano Palúch, Martin Ledvina a Juraj Griglák), kytaristy Petera Bindera (Moondance Orchestra) a bubeníka Martina Vajgla (Olympic), přičemž pro orchestrální doprovod využil soubor Prague Metropolitan Orchestra řízený Adamem Klemensem. Natáčelo se v pražském Studiu Smečky.
Ústřední postavou skladby se stala Zuzana Navarová, která písni poskytla svůj nenahraditelný vokální projev. Pro Petra Ostrouchova byla spolupráce se zpěvačkou, která jen krátce po premiérovém uvedení pohádky předčasně opustila tento svět, splněným snem.
„Byli jsme – nebojím se říci – přátelé. Vzpomínám, jak přišla na schůzku do Malostranské besedy a chvíli točila nad textem písně nějakým kroužkem zavěšeným na provázku, aby zjistila, zda ho vůbec – když je o čertech – může zpívat. Chvilku jsem byl nervózní, ale prošli jsme. Když jsme pak vedle v sále píseň u klavíru zkoušeli, vstoupil náhle Honza Burian a povídal něco jako: ‚Já to tady od vedle poslouchám a říkám si, jestli nechceš jít v tom osmém taktu raději na F dur?‘,“ vzpomíná Ostrouchov na dobu nahrávání, ze kterého si od Zuzany Navarové odnesl také malý dárek. „Ve studiu při natáčení písně jsem pak dostal od Zuzky na památku nádherně říznutý achát, který pořád mám. Je to takový můj talisman“.
Ostrouchov nebyl sám, koho charismatická zpěvačka obdarovala. Barevný minerál dostal také režisér pohádky Čert ví proč Roman Vávra. „Cestou na nahrávání mi Zuzka vyprávěla o tom, jak chodí po polích a hledá kameny, ze kterých se po přeříznutí objevují krásné duhové struktury. Netušil jsem o této její zálibě, dokud mi jeden achát nedarovala. Ve studiu pak píseň nazpívala na první pokus. Byla to magická chvíle.“
Čerstvě vydaný remastering původní písně vznikl ve studiu Amsterdam Mastering. Společně se skladbou byla uvedena také remastrovaná verze jejího původního videoklipu – tedy posledního videoklipu Zuzany Navarové, jenž je zároveň poctou jejímu nesmazatelnému odkazu.