S myšlenkou udělat festival, který propojí hudebníky s nástroji Red Bird, které vznikají pod jeho rukama v jihočeských Rybníkách, si Jan Fic pohrával delší dobu. Když nyní přemýšlel, jak přispěje k pomoci Ukrajině, neváhal tento svůj plán bezodkladně realizovat. „Když jsme po ruské invazi na Ukrajinu přemýšleli, jak nejlépe vybrat peníze na pomoc napadené zemi, sáhli jsme po téhle variantě a festival děláme už teď,“ říká Fic, který na akci také sám vystoupí.
Dále zde uslyšíte například skupiny Band of Heysek a Děti deště, písničkářku Žofii Kabelkovou či Davida Pomahače. Výtěžek koncertu půjde na sbírku SOS Ukrajina, kterou pořádá Člověk v tísni.
Jak vás napadlo udělat benefici pro Ukrajinu zrovna jako festival hudebníků, kteří hrají na nástroje od Red Bird?
Ani nevím, jak tahle myšlenka vznikla. Koncerty na podporu Ukrajiny teď dělá skoro každý. Je to pro hudebníky a lidi z hudební branže logicky nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak mohou získat peníze na dobročinnost. Prostě dělají, co umí, jen si nenechají výdělek jako výplatu na živobytí, ale pošlou ho potřebnějším. Red Bird Instruments mají poměrně silnou muzikantskou komunitu, takže se to nabízelo samo. S myšlenkou Red Bird Festivalu jsme si navíc hráli už minimálně rok. Plánovali jsme ho na rok 2023 nebo 2024. Tak jsme to trochu uspíšili.
Umělci, kteří vystoupí na Red Bird Festivalu, všichni hrají na kytary, které jste vyrobil. Viděl jste jich už na jedné akci tolik pohromadě?
Takové množství muzikantů s RedBirdími nástroji pohromadě jsem ještě neviděl. Občas se jich ale na festivalech pár potká. Například minulý týden na ObrBenefici pro Ukrajinu na Kafaře v Brně se také sešli hudebníci, z nichž až na jednoho všichni RedBirdky mají, ale vzhledem ke komornímu formátu akce někteří ten večer zvolili akustické kytary, které my neděláme.
Vy už jste v uplynulých týdnech hrál na několika akcích pro Ukrajinu. Utkvěl vám v hlavě nějaký silný moment?
Odehráljsem zatím dvě benefiční akce pro Ukrajinu, s Red Bird Festem mě čekají ještě další dvě. Nejsilnější moment pro mě vnitřně byl, když jsem si po různých pocitech marnosti, jestli to má vůbec cenu, nebo blbých pocitech, že nevinní lidi umírají a já si brnkám na kytaru, uvědomil, že to cenu vážně má, a je to nejvíc, co můžu teď udělat. Protože pomůžu sobě tím, že se na chvíli ponořím jen do hudby i posluchačům, kteří prožijí hezký večer a rozptýlení. A ještě vyděláme prachy na důležitou pomoc pro ty, kteří ji nejvíc potřebují. To byla taková moje malá katarze.
Pak mě napadá ještě jeden vtipný moment – vzal jsem si na jednu akci tričko s dnes už legendárním motivem. Vykukovalo mi přes kytaru slovo "Russian", což podráždilo slovenského písničkáře Archívny chlapec. Ale než stihl své pohoršení projevit, tak jsem si tu kytaru sundal a objevil se tam nápis "Russian warship, go fuck yourself!".
Kolik hudebníků bylo celkem osloveno? Museli jste vybírat, nebo jste brali všechny, kdo projevili zájem?
Měli jsme připravená jména muzikantů a kapel s tím, že je budeme postupně oslovovat ve více kolech a podle toho, kolik jich nebude mít zájem, budeme pokračovat dál. Ale až na dva, kteří nemohli z časových důvodů, všichni souhlasili. Takže na další vlnu už ani nedošlo. Musíme ten fesťák příště udělat dvoudenní!