Česko a zajdeme-li hlouběji do historie, tak i Československo měly smůlu, že když se u nás někdo pokoušel dělat hudební srandu, vždycky z toho vznikl paskvil, při jehož poslechu se člověk cítil alespoň trochu trapně. Nightwork, Těžkej pokondr, Peterka a spol. a mohli bychom pokračovat, to opravdu nebyly skupiny, u nichž by si člověk říkal, že vyrazí na kvalitní legraci, jako když si kupujete lístky na Cimrmany nebo Sklepáky.
Tohle prokletí české hudební parodie a satiry se podařilo prolomit dvojici Matěj Belko a Petr Štastný. Oba pánové už roky baví internet na YouTube se svým pořadem Kumšt. V něm parodují hudební žánry a pálí ostrými: jasně dokáží pojmenovat všechna ta klišé a berličky, kterými si muzikanti pomáhají při tvoření šablonovité i zdánlivě sofistikované hudby.
Kumšt Live v Lucerna music baru nebyl jejich prvním koncertem, byl však jednoznačně nejdotaženějším. Co začalo kdysi jako recese, nápad zahrát naživo všechny ty v pořadu vzniklé písničky plné klišé, skončilo teď jako dotažené dvouhodinové představení, které jsem prochechtal od začátku do konce a opakovaně se lámal v pase. Pocit trapnosti minimální, pocit velmi trefných fórů naplněný do maxima. A vtipkovalo se i mezi písněmi, fór s muzikálem o Mistru Hanušovi, kterak byl vylákán na moře a sebral Poseidonovi jeho magický trojzubec (tedy pořád lepší děj než velká část české muzikálové tvorby), si budu pamatovat ještě hodně dlouho.
Belko se Šťastným jsou výteční muzikanti a jejich doprovodná kapela za nimi nezaostávala, takže dokázali všechny žánry zparodovat dokonale, což ještě zvýrazní tuctovost původní hudby. A hlavně – jejich kariéra je dostatečným argumentem pro to, aby od dotčených muzikantů a jejich fanoušků nenaráželi na tu věčnou otázku, která byla podsouvána mně v době Hudebních masakrů: „Cos dokázal ty?“
Koncert zkrátka potvrdil to, co si myslím už dlouho, a sice že česká scéna v Kumštu konečně našla recesisty schopné bavit publikum bez pomyslné šaškovské čepice na hlavě a šlapání na hrábě. Je dobré věnovat tomu pozornost, protože umí podchytit otravné trendy v tvorbě a mimovolně pálí i na dramaturgii celoplošných rádií nebo řadu prvoplánově složených městských akcí. A ještě to hudebně podají poctivě „do plnejch“. Haleluja!
Zábavná lekce muzikanstkého Kumštu pohledem Ondřeje Kubína
Vzhledem k významu akce přinášíme i druhý názor, který se s tím prvním vzácně shoduje: Kumšt umí.
Dvojice Matěj Belko a Petr Šťastný už sedm let baví české muzikanty a hudební nadšence sérií humorných videí Kumšt, kde na základě svých bohatých zkušeností učí, jak hrát různé žánry a vypichují všechna jejich klišé v textech, hudbě i klipech. Teď vydávají zpěvník a svou show přivezli do Lucerna Music Baru. Je to stále stejně zábavné?
Kumšt se rychle stal novodobou klasikou nabízející nespočet citovatelných hlášek. S popularitou přišla i živá vystoupení, nejdříve na akcích jako je Festiwall, loni pak i na samostatném koncertu v beznadějně vyprodaném Café v lese. Oproti minulému předvánočnímu koncertu se pak letos zvětšil nejen klub, ale rozrostla se i doprovodná kapela. Šťastný a Belko obstarali vokály, kytary a baskytaru, připojili se k nim ještě Jakub Nývlt na bicí, Adam Albrecht na klávesy a dvojice dechařů Jakub Žídek a Ondřej Klímek.
Vystoupení začalo nástupem na latinskou skladbu Lorem Ipsum a pak pokračovalo další asi hodinu a tři čtvrtě průřezem písní z bohatého repertoáru již 24 vydaných epizod Kumštu. Z některých částí se hrálo dokonce více skladeb, nejen ta jedna delší ze závěru každého dílu, ale i něco z těch kratších ukázek. Oproti tomu, co můžeme slyšet v Kumštu na YouTube, na koncertě byly písničky rozpracované do delší stopáže, s novými aranžemi (hlavně pro zmíněné dechy), často byla přidaná i sloka textu navíc. Na příklad u folku zazněl jak klasický trampský folk, tak i ten modernější festivalový folk. U agro rocku se zase všechny jeho ukázky spojily za sebe do hudební koláže.
Samozřejmě nemohly chybět hity z epizod jako punk, reggae, rocková balada a vzhledem k roční době ani vánoční píseň. Nedostalo se ale na všechny, chybělo třeba blues, Umění s velkým U nebo písničky pro děti. Nehrály se ani české šlágry, které si totiž vysloužily vlastní formát vystoupení jako Duo Modřanka s obligátními samohrajkami a hvězdnými hosty.
Mezi jednotlivými skladbami vždy zaznělo krátké intro s mluveným slovem, které každou písničku uvedlo a připomnělo pár pravidel jejího žánru. To na jednu stranu může dobře fungovat jako oživení pro někoho, kdo si některé díly pamatuje už jen matně, nebo jako upozornění, čeho si v následující skladbě všímat. Na druhou stranu se tady hodně opakovaly vtipy přímo z daných epizod a pro posluchače, který má Kumšt v malíku a už jej třeba i viděl naživo dřív, se tento prvek ohraje celkem rychle. Na rozdíl od samotné hudby.
Kapela skvěle šlapala, zněla sehraněji než loni v Café v lese a dechaři do ní skvěle zapadli. Při změně žánrů se dva frontmani sice nepřevlékali do kostýmů, jako to dělali na jednom ze starších vystoupení na Festiwallu, i bez džínových bund a paruk ale s každou novou skladbou přijali nové role se všemi jejich stereotypy. Skutečně sami za sebe tam Belko a Šťastný byli jen při křtu zpěvníku a pak úplně na konci při děkovačce. Jinak si vždy přebírali něco z postav svého pořadu jako jsou třeba rapper Keprafløw, rocker Zdeněk „Zdeny“ Kruchta nebo folkáč Belkáč. Od hlasových manýr, přes mimiku, gesta a pohyby na pódiu až po komunikaci s publikem. A tenhle humor se tak snadno neomrzí, stejně tak pořád skvěle fungují i čistě hudební fórky, ať už to bylo kýčovité používání modulace, bubny znějící jako pytel brambor nebo moment se zarputilým sólováním na kytaru a saxofon.
Co je ale nejdůležitější, díky kombinaci důsledného naplňování žánrových šablon a muzikantského umu a zkušeností všech zúčastněných hudebníků ty písničky, jakkoliv jsou pitomé, nakonec skutečně fungují. A tak si klub plný oddaných studentů Kumštu radostně zpíval slogany jako „Jdu si vybrat vatu z bankomatu“, „Když jsem ji viděl, chtěl jsem hned roztáhnout křídla“ či ikonické „Nechám zálohám“. Kumšt Live sice není něco, co by sneslo příliš časté opakování, ale rozhodně doufám, že se oba kumštýři časem vrátí a naučí nás nejen na YouTube zase něco nového.