Studio Jiřího Buriana nabízí velkorysý prostor a krásný výhled na Prahu. Dovolit si ho může, protože skrz svůj někdejší sranda projekt pochopil, co s sebou nese úspěch. „I když dnes produkuju popový jména, dávám do toho, co jsem se naučil za patnáct, dvacet let na nezávislé scéně. A to samé dělám i s Demem,“ říká dnes muzikant, který pomáhal formovat tuzemskou indie scénu a pro český pop dlouho neměl pochopení.
Na začátku tomu přitom vůbec nic nenasvědčovalo. „První koncert jako Kapitán Demo jsem měl na svatbě Saši Michailidise. Producent Ondřej Ježek mi tehdy říkal, že když to dotáhnu, natočí mi album zadarmo. Ale že to nesmím nikomu říkat,“ vzpomíná Buriana na úplné začátky. Jeho nahrávky se tehdy poslouchaly hlavně po kapelních dodávkách nebo mezi fanoušky Radia 1 a nic nenasvědčovalo tomu, že se z nich mohou stát rádiové hity.
„Až když jsme dvakrát za sebou vyprodali Roxy, začal jsem si říkat, že je to zajímavý i z komerčního hlediska. Zlatíčka pak byly gamechanger,“ vzpomíná Burian na píseň, kterou na sebe strhnul pozornost i mimo svou bublinu. „Fanoušky už teď rozdělujeme na ty, co chodí na Zlatíčka a na ty, kteří mají rádi ten původní humor. Zlatíčka přitom nejsou žádné Ztrácíš. Pořád je to dost kontroverzní a ironický text.“ Stát se součástí mainstreamu byl podle něj od začátku plán. A proto mu nedělá problém zazpívat si s Markem Ztraceným v O2 aréně. "Společný song by s ním ale Kapitán nenatočil," říká Burian.
Je pravda, že se u nás úspěch neodpouští? „Když se na to člověk chce takhle dívat, tak určitě. Pro mě je ale důležité, jestli je člověk tu věc schopen někam posouvat.“ zdůrazňuje Burian. „To nejdůležitější jsou songy, témata a styl humoru. A to se z mojí strany vyvíjí,“ naráží na šesté album Mistr světa všeho.
„Největší kouzlo Dema je v odstraňování problémů společnosti,“ zdůrazňuje během rozhovoru s Honzou Vedralem Jiří Burian. „Když z problémů uděláš hit, lidi se jim smějou nebo o nich zpívají. A už s nimi nemají takový problém.“ Povedlo se mu to dříve s předjíždějícími kamiony nebo třeba na nové desce v písničce Benga. „Problém otočím v lásku. Sám na sobě vidím, že to funguje,“ vysvětluje Burian podstatu Kapitána Dema.
„Teď mi nejvíc vadí rap. Jsem toho přehlcenej. Jakmile začne někdo rapovat, tak to vypínám. Už mě to nudí,“ rozpovídá se Burian trochu překvapivě o hudebních stylech. Je to svým způsobem rovná hra. Zatímco čeští rappeři Dema nenávidí. Pro Dema jsou čeští rappeři vyčerpaní. „Nejvíc mi vadí témata. Přijde mi, že je to pořád dokola. Je to dvacet slov, která se opakují pořád dokola: Cash, čůza, máma, ulice, značky, crew, bratři, většinou je tam dick. Prostě pořád dokola,“ popisuje Demo stav, do kterého se svým šestým albem dospěl. „Přijde mi lepší udělat diss track na přírodu, než na Separa. je to sofistikovanější než „čubko, hul můj dick“.“
Jaké má Kapitán Demo hranice? Vrátí se někdy Southpaw ke koncertování? Jak vznikla hymna pro Filipa Topola? Jaký byl koncert s Michalem Davidem v kasínu? A proč Burian nevydává tiskové zprávy ke svým sólovým deskám?