Dcera gospelové zpěvačky Cissy Houston a neteř středoproudé hvězdy Dionne Warwick, jejíž kmotrou se stala samotná Aretha Franklin, nadaná dokonalým hlasem a výjimečným smyslem pro fúzi bílé a černé hudby, prožívá na plátně obrovský vzestup ke slávě, filmovou kariéru a prabídné, fetem prosáklé manželství s rapperem Bobbym Brownem, které ji shodí z piedestalu superhvězdy. Příběh vrcholí jejím comebackem na konci devadesátých let. K její smrti utonutím v roce 2012 se už nedostaneme.
Jak z filmu vyplývá, Whitney byla spíše intuitivní než rozumná žena. Ale o to nejde. Filmaři se snažili zachytit na jejím příběhu to, co hýbalo americkým popem osmdesátých a devadesátých let, průnik soulu a bílé hudby ve středním proudu. I Will Always Love You, původně píseň countryové zpěvačky Dolly Parton, kterou Whitney zpívala ve filmu Bodyguard, toho byla dokonalým příkladem.
Pro příběh Whitney jsou důležité dvě osoby. Na začátku sledujeme první pěvecké lekce, které jí udílí její matka. Slova, kterými vysvětluje dceři, o tom, co je podstatou dobrého zpívání, by se měla vytestat do kamene a pozlatit. Druhou osobou, která ovlivňuje příběh Whitney a rozdává moudrosti, které by měl znát každý, koho zajímá pop, je ředitel vydavatelské firmy Arista Clive Davis. I když vás to, co zpívá Whitney Houston nezajímá, kvůli těmto dvěma osobnostem stojí film za vidění.
Roli slavné zpěvačky pod vedením režiséra Kasiho Lemmonse ztvárnila Naomi Ackie. Je uvěřitelná a vizuálně místy skoro k nerozeznání od Whitney. Clive Davise hraje Stanley Tucci – ten je svým vzhledem naopak dost odlišný od postavy, kterou měl znázorňovat. Protože I Wanna Dance With Somebody je hudební film, je důležité konstatovat, že podobně jako v nedávné filmové biografii Elvise Presleyho bylo několik skladeb výrazně modernizováno, ale hlas zpěvačky zůstal většinou zachován. Patří ke kladům Naomi Ackie, že tzv. lip sync čili synchronizaci zpěvu zvládla naprosto dokonale.
Prostě řečeno, až na jakousi klipovitost, která nedovolí naplno rozehrát jednotlivé události, to ujde.
