Posledné veci jsou 15. řadové album Mekyho Žbirky. Meky na něm začal pracovat už v roce 2020. Tehdy se rozhodnul ukončit jedno svoje tvůrčí období, kterému můžeme říkat Abbey Road. Tak dlouho se rozhlížel po nových zajímavých muzikantech, se kterými by mohl točit, až jednoho našel doma. Tedy doma v Londýně.
Vyměnili si pár písniček a dem a brzy bylo jasné, že tohle album natočí se svým synem Davidem. Z toho kluka, co v roce 2002 odbubnoval jako speciální host koncert v Lucerně k Modrému albu, totiž vyrostl úspěšný a všestranný muzikant s pevnými kořeny na londýnské indie scéně. A minimálně jeho projekt Sunnbrella rozhodně stojí za pozornost.
Právě s Davidem dal Meky během loňského roku do kupy většinu písniček včetně forem a aranží. Skladby byly připravené. Poslední zpěvy Meky natáčel loni na podzim, když byl na pár dní doma z nemocnice. Stejně tak už byl jasný název alba, inspirovaný milostnou básní slovenského spisovatele Daniela Heviera, kterou se Meky rozhodnul zhudebnit. Jasno bylo i o vizuální podobě alba, na jehož bookletu je fotografie Petera Župníka. Meky ten snímek viděl na Instagramu a okamžitě měl jasno: „Tak toto je obal!“
Při poslechu alba Posledné věci asi každého logicky napadne otázka: A chtěl by to Meky skutečně takhle? Odpověď je přitom jasná, aniž by tušil, že chystá svoje poslední řadové album, právě takhle to celou dobu chtěl.
Svědčí o tom i ona dnes už slavná instrukce, kterou za sebou zanechal. „Nový album – David – všetko.“
A David do tátových písniček opravdu dal "všetko". O tom, že se Meky nemýlil, svědčí i úspěch singlu Nejsi sám, který je už dvanáct týdnů mezi nejhranějšími skladbami v českých i slovenských rádiích. Vyšel přitom v nejhorší možný okamžik, v den Putinovy invaze na Ukrajinu. A stal se tak zvláštním, nezamýšleným soundtrackem doby. Možná „maják v moři zla“ stvořila náhoda. Možná Mekyho umělecká předjímavost. Meky by nejspíš řekl, že „to tak asi mělo být“.
Neumím a asi ani nemůžu psát na album Posledné veci recenzi. Ale přesto mám potřebu ji alespoň krátce komentovat. Je to výjimečná nahrávka. Citlivá a přitom odvážná. Povědomá pro fanoušky a přitom úplně jiná a objevná. Poslouchám ji intenzivně už týden a pořád ještě odkrývám další a další vrstvy.
Pokud budete poslouchat pozorně, možná taky zjistíte, že je to Mekyho i Davidův masterpiece.