„Je čtvrtek 26. prosince 2018. Den, kdy jsem se stal celebritou. Teď už budu jen šplhat po žebříčku celebrit. A až to všechno dokážu, ocitnu se na dně… jen stín muže, kterým jsem kdysi byl. Ale já zase povstanu.“ Jenomže stojí to všechno za to? Úvodní Capaldiho slova stručně shrnují, jak se jeho prozatím ne moc dlouhá, ale významná cesta, doopravdy v následujících letech vyvíjela.
Zpěvák v dokumentu, který je nyní k vidění na Netflixu, nechává veřejnost nahlédnout pod pokličku svého soukromí. Capaldiho rodiče s humorem, který je vlastní i jemu, vypráví o jeho dětství a skutečnostech, které zřejmě přispěly k problémům v nynější době jeho slávy. Třeba o synově hypochondrii, ale také o náročné době, kdy celou rodinu zasáhla smrt babičky a hned na to jeho tety Pat. Sestra zpěvákovy matky spáchala sebevraždu, což později zpracoval v písni Before You Go. Být obklopen smrtí v tak brzkém věku jen umocňuje vědomí, že náš čas tady je omezený, což přispívá ke Capaldiho frustraci.
Skladbou Before You Go se Capaldi vyrovnává s tragickou událostí v rodině
Hlavní část dokumentu mapuje období vzniku druhého alba, které by mělo vyjít letos v květnu. Sledujeme Capaldiho spolupráci s textaři Nickem Atkinsonem a Eddem Holowayem, vývoj jeho tvorby i jak vznikají nové písně. V tuto chvíli by měl divák zpozornět, protože najednou cítíme neskonalý tlak, který se na Capaldiho postupně valí. Sám vystihnul, proč tomu tak je: „Když má první album úspěch, všechny zajímá, jestli to dokážu zopakovat. Zajímavá novinka jste maximálně rok. Na první album máte celý život, ale na druhé už jen rok nebo půl roku.“ Je zvláštní pozorovat někoho, kdo je navíc ve stejném věku jako vy, dosáhnul celosvětového úspěchu, ale má tak nízké sebevědomí. Potýká se s neustálým strachem a nedůvěrou v sebe sama.
Těžké časy na vrcholu
„Jako autor písní si nevěřím. A čím jsem úspěšnější, tím je to horší.“ přiznává Capaldi, přestože se každá vydaná píseň stává dalším hitem. Ale vlastně je to pochopitelné. Píseň Someone You Loved byla šest týdnů na vrcholu hitparád, na Spotify šplhá ke třem miliardám přehrání a byla nominovaná na cenu Grammy. To už je důvod, proč se obávat o úspěch následující desky, i když vás samotný Elton John přes e-mail ujistí, že jste borec. A tak se nakonec začnete propadat do propasti úzkostlivých stavů, které v Capaldiho případě znamenaly nejen sérii panických atak, ale především nekontrolovatelné a bolestivé záškuby těla. Touha po úspěchu a veškeré úsilí nezklamat své fanoušky nutily Capaldiho předstírat, že se nic neděje.
Jenomže to bohužel nejde donekonečna. Svět showbyznysu má své nástrahy - pokud jsi na vrcholu, nesmíš to propásnout. Protože potom přijde velký pád, a pak už bude zatraceně těžké se zvednout a vyšplhat nahoru. Démony v hlavě ale bohužel většinou bez pomoci nezastavíš. Dokument si proto klade za úkol upozornit na to, že starat se o své duševní zdraví je třeba za každých okolností.
V závěru je Capaldi svými blízkými přesvědčen, že musí svůj zdravotní stav řešit a ukazuje se, že trpí Tourettovým syndromem. To není triviální diagnóza, ale víte, jak to je. Když konečně někdo pojmenuje, co vám způsobuje bolest a vy víte, že neumíráte, život je nakonec o něco jednodušší. Následně zpěvák upozornil na důležitou věc. Pokud chceme, aby se něco zlepšilo, je to jen a jen na nás. Protože čekat na to, že někdo luskne prsty a vše bude zase zalité sluncem, je blbost.
Příběh Lewise Capaldiho pomáhá si uvědomit, že péče o duševní zdraví může pomoci zatočit s problémy, které vás provázely tak dlouhou dobu. A připomene, že i když máte ve svém okolí člověka, který ze všech nejvíc chrlí úsměvy a vtípky na všechny strany, možná i on má pod slupkou toho všeho své démony, které je potřeba řešit.
Dokument tak končí nadějí. A zároveň s jasným poselstvím, že zdraví je jenom jedno. A v showbyznysu, prostředí plném stresu, to platí dvojnásob.